Střevní bakterie mohou „rozjet“ revmatoidní artritidu
20. 2. 2014
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Pomocníci i nepřátelé
Střevo zdravého člověka obsahuje
trilióny bakterií různých druhů. Některé jsou prospěšné pro dobré
trávení, jiné mohou být zdraví nebezpečné – avšak často jen tehdy,
dojde-li k jejich přemnožení. Průjmy ale nejsou zdaleka jediným
onemocněním, které mohou vyvolat. Vědci odhalili také souvislost mezi
bakterií Prevotella copri, běžně žijící v trávicím traktu člověka, a
rozvojem revmatoidní artritidy.
Nepřiměřená reakce
Za
pomoci analýzy DNA porovnávali odborníci bakteriální obsah vzorků
stolice nemocných s revmatoidní artritidou a zdravých lidí. Ukázalo se
následující:
Prevotella copri se vyskytuje ve větším množství u jedinců, kteří se teprve před nedávnem dozvěděli, že trpí zmíněným revmatologickým onemocněním.
Její přemnožení navíc u těchto lidí vedlo k oslabení počtu bakterií prospěšných pro trávení.
Oproti tomu trávicí trakt již zaléčených pacientů a zcela zdravých lidí obsahoval zkoumaných bakterií o poznání méně.
Zdá
se, že Prevotella samotná revmatoidní artritidu přímo nevyvolá. Její
přemnožení však může vést k nepřiměřeným reakcím imunitního systému, a
spustit tak autoimunitní onemocnění.
Mikrobiologové věří, že by
vyšetření složení střevní mikroflóry mohlo v budoucnu upozornit na
nebezpečí brzkého rozvoje revmatoidní artritidy a možná také dalších
autoimunitních chorob. Než však bude tento postup využitelný v rutinní
praxi, je třeba ještě dalších výzkumů.
Od potíží při revmatoidní artritidě pomáhají léky. Zkrotit tuhle úpornou a bolestivou nemoc dá ale práci i jim. Podpořte jejich dopad tím, že začnete konzumovat vhodnou, vyváženou a pestrou stravu. Potraviny, které tlumí zánětlivou reakci v organismu, umí spolu s léky vytvořit silnou bariéru.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Přestože je revmatoidní artritida především onemocněním kloubů, choroba samotná, ale i léky užívané k její terapii mohou zapříčinit také změny pozorovatelné na kůži.
