Střevní bakterie mohou „rozjet“ revmatoidní artritidu
20. 2. 2014
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Pomocníci i nepřátelé
Střevo zdravého člověka obsahuje
trilióny bakterií různých druhů. Některé jsou prospěšné pro dobré
trávení, jiné mohou být zdraví nebezpečné – avšak často jen tehdy,
dojde-li k jejich přemnožení. Průjmy ale nejsou zdaleka jediným
onemocněním, které mohou vyvolat. Vědci odhalili také souvislost mezi
bakterií Prevotella copri, běžně žijící v trávicím traktu člověka, a
rozvojem revmatoidní artritidy.
Nepřiměřená reakce
Za
pomoci analýzy DNA porovnávali odborníci bakteriální obsah vzorků
stolice nemocných s revmatoidní artritidou a zdravých lidí. Ukázalo se
následující:
Prevotella copri se vyskytuje ve větším množství u jedinců, kteří se teprve před nedávnem dozvěděli, že trpí zmíněným revmatologickým onemocněním.
Její přemnožení navíc u těchto lidí vedlo k oslabení počtu bakterií prospěšných pro trávení.
Oproti tomu trávicí trakt již zaléčených pacientů a zcela zdravých lidí obsahoval zkoumaných bakterií o poznání méně.
Zdá
se, že Prevotella samotná revmatoidní artritidu přímo nevyvolá. Její
přemnožení však může vést k nepřiměřeným reakcím imunitního systému, a
spustit tak autoimunitní onemocnění.
Mikrobiologové věří, že by
vyšetření složení střevní mikroflóry mohlo v budoucnu upozornit na
nebezpečí brzkého rozvoje revmatoidní artritidy a možná také dalších
autoimunitních chorob. Než však bude tento postup využitelný v rutinní
praxi, je třeba ještě dalších výzkumů.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Přestože české pojišťovny od roku 2005 zdesetinásobily své výdaje na biologickou léčbu, stále to nestačí. Česká republika ve srovnání se západními zeměmi výrazně zaostává. Biologická léčba je jednou z nejpřevratnějších novinek, které se v medicíně v posledních dvaceti letech objevily...
Někteří lidé musejí užívat silné léky proti bolesti. Většinou si na ně nebezpečnou, život ohrožující závislost nevypěstují. Jisté riziko ovšem existuje.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Ovlivnit hladiny cholesterolu lze kromě úpravy životosprávy i užíváním léků. Odborníci nyní odhalili, že tzv. statiny, přípravky předepisované právě na krevní tuky, mají i další příznivé účinky – snižují nebezpečí vzniku revmatoidní artritidy a zlepšují její průběh.
