Střevní bakterie mohou „rozjet“ revmatoidní artritidu
20. 2. 2014
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Pomocníci i nepřátelé
Střevo zdravého člověka obsahuje
trilióny bakterií různých druhů. Některé jsou prospěšné pro dobré
trávení, jiné mohou být zdraví nebezpečné – avšak často jen tehdy,
dojde-li k jejich přemnožení. Průjmy ale nejsou zdaleka jediným
onemocněním, které mohou vyvolat. Vědci odhalili také souvislost mezi
bakterií Prevotella copri, běžně žijící v trávicím traktu člověka, a
rozvojem revmatoidní artritidy.
Nepřiměřená reakce
Za
pomoci analýzy DNA porovnávali odborníci bakteriální obsah vzorků
stolice nemocných s revmatoidní artritidou a zdravých lidí. Ukázalo se
následující:
Prevotella copri se vyskytuje ve větším množství u jedinců, kteří se teprve před nedávnem dozvěděli, že trpí zmíněným revmatologickým onemocněním.
Její přemnožení navíc u těchto lidí vedlo k oslabení počtu bakterií prospěšných pro trávení.
Oproti tomu trávicí trakt již zaléčených pacientů a zcela zdravých lidí obsahoval zkoumaných bakterií o poznání méně.
Zdá
se, že Prevotella samotná revmatoidní artritidu přímo nevyvolá. Její
přemnožení však může vést k nepřiměřeným reakcím imunitního systému, a
spustit tak autoimunitní onemocnění.
Mikrobiologové věří, že by
vyšetření složení střevní mikroflóry mohlo v budoucnu upozornit na
nebezpečí brzkého rozvoje revmatoidní artritidy a možná také dalších
autoimunitních chorob. Než však bude tento postup využitelný v rutinní
praxi, je třeba ještě dalších výzkumů.
Biologická léčba přinesla určitou revoluci do léčby nejen artritidy, ale i dalších nemocí. Jako všechny léky však kromě výhod přináší i nová rizika. Přinášíme několik doporučení pro všechny, kteří budou v budoucnu léčeni právě biologickými preparáty...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je charakteristická poškozením kloubů páteře, hrudního koše a končetin. Onemocnění je však zrádné v tom, že může postihnout i jiné orgány, výjimkou nejsou ani plíce. Problémy s dýcháním mohou být způsobeny poškozením kloubů, ale také přímým poškozením plicní tkáně. Pro udržení funkce dýchacího systému je důležitý zdravý životní styl a pravidelné cvičení.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Práce je často pro lidi s revmatoidní artritidou místem, kde alespoň na čas zapomenou na bolest a únavu. Dříve zvládali své pracovní povinnosti jen stěží, dnes spousta z nich v práci pokračuje díky novějším a účinnějším lékům. A také díky pochopení ze strany zaměstnavatelů.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
