Střevní bakterie mohou „rozjet“ revmatoidní artritidu
20. 2. 2014
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Pomocníci i nepřátelé
Střevo zdravého člověka obsahuje
trilióny bakterií různých druhů. Některé jsou prospěšné pro dobré
trávení, jiné mohou být zdraví nebezpečné – avšak často jen tehdy,
dojde-li k jejich přemnožení. Průjmy ale nejsou zdaleka jediným
onemocněním, které mohou vyvolat. Vědci odhalili také souvislost mezi
bakterií Prevotella copri, běžně žijící v trávicím traktu člověka, a
rozvojem revmatoidní artritidy.
Nepřiměřená reakce
Za
pomoci analýzy DNA porovnávali odborníci bakteriální obsah vzorků
stolice nemocných s revmatoidní artritidou a zdravých lidí. Ukázalo se
následující:
Prevotella copri se vyskytuje ve větším množství u jedinců, kteří se teprve před nedávnem dozvěděli, že trpí zmíněným revmatologickým onemocněním.
Její přemnožení navíc u těchto lidí vedlo k oslabení počtu bakterií prospěšných pro trávení.
Oproti tomu trávicí trakt již zaléčených pacientů a zcela zdravých lidí obsahoval zkoumaných bakterií o poznání méně.
Zdá
se, že Prevotella samotná revmatoidní artritidu přímo nevyvolá. Její
přemnožení však může vést k nepřiměřeným reakcím imunitního systému, a
spustit tak autoimunitní onemocnění.
Mikrobiologové věří, že by
vyšetření složení střevní mikroflóry mohlo v budoucnu upozornit na
nebezpečí brzkého rozvoje revmatoidní artritidy a možná také dalších
autoimunitních chorob. Než však bude tento postup využitelný v rutinní
praxi, je třeba ještě dalších výzkumů.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
