Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Nemoc dítěte je obvykle alespoň zpočátku pro rodinu šok. Pocity strachu, vzteku a smutku jsou v této fázi normální. Neměly by ale přetrvávat příliš dlouho, pak totiž nedovolují posunout se dále.
Důležitá opora
Revmatoidní artritida je sice dlouhodobým a postupujícím onemocněním, ale nemusí dítěti „ukrást“ radost ze života. Váš potomek by měl cítit, že jej máte rádi a že ve vás má plnou oporu. Stejně tak ale potřebuje vědět, že je schopen se v co největší míře samostatně zúčastňovat stejných aktivit jako jeho vrstevníci. Dítě s revmatoidní artritidou se chce zkrátka cítit naprosto normálně. K tomu je ale nezbytné, aby dobře znalo svůj stav a vědělo, co si v dané situaci může dovolit. Pokud některé činnosti váš potomek kvůli své nemoci vykonávat nemůže, motivujte ho a pomozte mu při hledání alternativních řešení.
Neodbývejte se
Vyrovnat se s nemocí dítěte a pomáhat mu, to vše je nesmírně náročné i pro rodiče. Je ale zásadní nezapomínat sami na sebe. Starejte se o své potřeby, a je-li to nutné, svěřte se se starostmi někomu, komu důvěřujete. Udělejte si občas něčím radost a nevyhýbejte se společnosti. Můžete se třeba zkusit setkat s rodinami se stejnými zkušenostmi. Jde o lidi, kteří ve vaší situaci byli nebo jsou, a lépe jí tedy rozumějí a umějí poradit.
Jak může pomoci lékař
Buďte aktivním spolupracovníkem v léčebném procesu svého dítěte. Ptejte se na vše, co ohledně jeho stavu, nemoci či možností léčby potřebujete vědět. Konzultujte obtíže, se kterými se každodenně setkáváte. V případě potřeby vás může lékař odkázat i na spolehlivé informační zdroje, další odborníky nebo pacientské organizace.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Nadváha představuje významné zdravotní riziko i pro zcela „zdravého“ člověka. Pro pacienty s revmatoidní artritidou je ale obezita daleko větším problémem. Chorobou postižené klouby jsou totiž nadbytečnými kilogramy nepřiměřeně zatěžovány a jejich degenerace probíhá o to rychleji...
Klasické grilované jídlo revmatikům neprospívá. Přesto si tímto v létě oblíbeným způsobem mohou připravit opravdové pochoutky, které nebudou zatěžovat jejich zažívání.
Wellness procedury pomáhají navodit tělesnou i duševní pohodu a jejich obliba každým rokem stoupá. Svými proklamovanými blahodárnými účinky lákají také jedince léčící se s revmatickými chorobami. Jde o dobrý doplněk k terapii, anebo je lepší se jim vyhnout?