Vyšetřovací postup při artritidě musí být jasně definovaný
25. 7. 2009
Ani pro odborného lékaře není vždy snadné zjistit, zda trpíte revmatoidní artritidou, nebo zda jsou vaše obtíže způsobené jiným onemocněním.
Diagnostika revmatoidní artritidy může trvat i několik měsíců a je pro ni potřeba provést mnoho základních i velmi specializovaných vyšetření.
Diagnostický postup je jasně definovaný
Revmatoidní artritida postihuje sice především klouby, ale nemusí se omezovat jenom na ně. Při návštěvě lékaře je proto třeba absolvovat vyšetření zaměřená na zhodnocení vašeho celkového zdravotního stavu.
Asi nejdůležitější jsou následující vyšetření - odběr a vyšetření krve, rentgenové vyšetření a punkce postiženého kloubu. Z nasáté tekutiny je pak možné zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu, a odsátí určitého množství tekutiny rovněž uleví postiženému kloubu a zmírní bolest.
Včasně zahájená léčba je klíčová
Léčba revmatoidní artritidy musí být často zahájena ještě dříve, než je s konečnou platností potvrzena diagnóza. Protože pacient přichází k lékaři zpravidla s bolestí kloubů, potřebuje okamžitou úlevu. Lékař tedy musí jednat a nasadit účinné léky ještě dříve, než určí diagnózu revmatoidní artritidy. To totiž může trvat i několik měsíců.
Jaké jsou možnosti terapie…
Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy nakonec potvrdí, předepíše vám lékař příslušné léky. V léčbě máme k dispozici několik skupin léků, které se dají vzájemně zaměňovat nebo kombinovat tak, aby léčebný účinek byl co nejlepší.
K dispozici máme tři základní skupiny klasických léčiv – nesteroidní antirevmatika, léky modifikující nemoc, tzv. DMARDs, a kortikoidy. V poslední době se slibně rozvíjejí také možnosti moderní léčebné metody, takzvaná biologická léčba.
Kromě farmakologické léčby (podávání léků) je důležité také cvičení a vhodná úprava životního stylu tak, aby klouby nebyly zbytečně přetěžovány nebo naopak trpěly nedostatkem pohybu.
Dokážeme odhadnout budoucnost?
Jak se bude choroba v budoucnosti u jednotlivých pacientů vyvíjet, nedokáže předem odhadnout ani zkušený lékař. Průběh nemoci je totiž velmi individuální, někdo reaguje na léčbu dobře, někdo hůře. V průměru však platí, že onemocnění revmatoidní artritidou zkracuje život pacientů zhruba o deset let.
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Budete-li kojit své dítě co nejdéle, snížíte tak pravděpodobnost, že u vás propukne revmatoidní artritida. Zjistili to vědci z Fakultní nemocnice v Malmö ve Švédsku. Cílem jejich studie bylo zjistit, zda kojení či užívání orální antikoncepce ovlivňuje budoucí riziko revmatického onemocnění.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
