Vyšetřovací postup při artritidě musí být jasně definovaný
25. 7. 2009
Ani pro odborného lékaře není vždy snadné zjistit, zda trpíte revmatoidní artritidou, nebo zda jsou vaše obtíže způsobené jiným onemocněním.
Diagnostika revmatoidní artritidy může trvat i několik měsíců a je pro ni potřeba provést mnoho základních i velmi specializovaných vyšetření.
Diagnostický postup je jasně definovaný
Revmatoidní artritida postihuje sice především klouby, ale nemusí se omezovat jenom na ně. Při návštěvě lékaře je proto třeba absolvovat vyšetření zaměřená na zhodnocení vašeho celkového zdravotního stavu.
Asi nejdůležitější jsou následující vyšetření - odběr a vyšetření krve, rentgenové vyšetření a punkce postiženého kloubu. Z nasáté tekutiny je pak možné zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu, a odsátí určitého množství tekutiny rovněž uleví postiženému kloubu a zmírní bolest.
Včasně zahájená léčba je klíčová
Léčba revmatoidní artritidy musí být často zahájena ještě dříve, než je s konečnou platností potvrzena diagnóza. Protože pacient přichází k lékaři zpravidla s bolestí kloubů, potřebuje okamžitou úlevu. Lékař tedy musí jednat a nasadit účinné léky ještě dříve, než určí diagnózu revmatoidní artritidy. To totiž může trvat i několik měsíců.
Jaké jsou možnosti terapie…
Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy nakonec potvrdí, předepíše vám lékař příslušné léky. V léčbě máme k dispozici několik skupin léků, které se dají vzájemně zaměňovat nebo kombinovat tak, aby léčebný účinek byl co nejlepší.
K dispozici máme tři základní skupiny klasických léčiv – nesteroidní antirevmatika, léky modifikující nemoc, tzv. DMARDs, a kortikoidy. V poslední době se slibně rozvíjejí také možnosti moderní léčebné metody, takzvaná biologická léčba.
Kromě farmakologické léčby (podávání léků) je důležité také cvičení a vhodná úprava životního stylu tak, aby klouby nebyly zbytečně přetěžovány nebo naopak trpěly nedostatkem pohybu.
Dokážeme odhadnout budoucnost?
Jak se bude choroba v budoucnosti u jednotlivých pacientů vyvíjet, nedokáže předem odhadnout ani zkušený lékař. Průběh nemoci je totiž velmi individuální, někdo reaguje na léčbu dobře, někdo hůře. V průměru však platí, že onemocnění revmatoidní artritidou zkracuje život pacientů zhruba o deset let.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
Sexualita je nedílnou součástí člověka. Prolíná se zde naše fyzické zdraví se zdravím psychickým i s našimi emocemi. Je úzce propojena s kvalitou našeho života a s naším vnímáním sebe sama, sebepojetím i sebevědomím. Život s artritidou, která s sebou nese bolest, ztuhlost, únavu, deprese, omezení pohybů i fyzických sil, může snižovat sexuální touhu a ovlivnit i to, jak si sex (ne)dokážeme užít.
Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Nejenom zima, ale i teplé počasí může kloubům značně přitížit. Ať už vyrážíte do teplých krajin na dovolenou, nebo v rámci služební cesty, důkladná příprava je nezbytná. Přinášíme vám několik tipů, které vám usnadní cestování a pomohou vám vyvarovat se nepříjemných zdravotních komplikací.
