Vyšetřovací postup při artritidě musí být jasně definovaný
25. 7. 2009
Ani pro odborného lékaře není vždy snadné zjistit, zda trpíte revmatoidní artritidou, nebo zda jsou vaše obtíže způsobené jiným onemocněním.
Diagnostika revmatoidní artritidy může trvat i několik měsíců a je pro ni potřeba provést mnoho základních i velmi specializovaných vyšetření.
Diagnostický postup je jasně definovaný
Revmatoidní artritida postihuje sice především klouby, ale nemusí se omezovat jenom na ně. Při návštěvě lékaře je proto třeba absolvovat vyšetření zaměřená na zhodnocení vašeho celkového zdravotního stavu.
Asi nejdůležitější jsou následující vyšetření - odběr a vyšetření krve, rentgenové vyšetření a punkce postiženého kloubu. Z nasáté tekutiny je pak možné zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu, a odsátí určitého množství tekutiny rovněž uleví postiženému kloubu a zmírní bolest.
Včasně zahájená léčba je klíčová
Léčba revmatoidní artritidy musí být často zahájena ještě dříve, než je s konečnou platností potvrzena diagnóza. Protože pacient přichází k lékaři zpravidla s bolestí kloubů, potřebuje okamžitou úlevu. Lékař tedy musí jednat a nasadit účinné léky ještě dříve, než určí diagnózu revmatoidní artritidy. To totiž může trvat i několik měsíců.
Jaké jsou možnosti terapie…
Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy nakonec potvrdí, předepíše vám lékař příslušné léky. V léčbě máme k dispozici několik skupin léků, které se dají vzájemně zaměňovat nebo kombinovat tak, aby léčebný účinek byl co nejlepší.
K dispozici máme tři základní skupiny klasických léčiv – nesteroidní antirevmatika, léky modifikující nemoc, tzv. DMARDs, a kortikoidy. V poslední době se slibně rozvíjejí také možnosti moderní léčebné metody, takzvaná biologická léčba.
Kromě farmakologické léčby (podávání léků) je důležité také cvičení a vhodná úprava životního stylu tak, aby klouby nebyly zbytečně přetěžovány nebo naopak trpěly nedostatkem pohybu.
Dokážeme odhadnout budoucnost?
Jak se bude choroba v budoucnosti u jednotlivých pacientů vyvíjet, nedokáže předem odhadnout ani zkušený lékař. Průběh nemoci je totiž velmi individuální, někdo reaguje na léčbu dobře, někdo hůře. V průměru však platí, že onemocnění revmatoidní artritidou zkracuje život pacientů zhruba o deset let.
Život s ankylozující spondylitidou vyčerpává nejen fyzicky, ale i duševně. Bohužel lidé s touto chorobou trpí depresemi častěji než ostatní. Zkusit některou z možností nápravy však nic nestojí.
Letošním tématem Světového dne artritidy je „Let’s work together“, neboli „Pracujme společně“ a cílem je inspirovat lidi s revmatickými nemocemi a povzbudit je do práce nejen společně s jejich zaměstnavateli a kolegy, ale také se zdravotníky, kteří je léčí.
Nesteroidní antiflogistika jsou léky tlumící zánět a bolest. Pomáhají při bolesti zubů, svalů či při bolestivé menstruaci. Někteří pacienti s trvalými bolestmi, například při revmatoidní artritidě, si život bez nich ani nedokážou představit. I tyto přípravky však mají svá proti.
Většinou platí, že jak se cítíme po probuzení, takový bude i celý den. Vezměte si proto k srdci následující rady – některým nepříjemnostem se možná nevyhnete, ale náladu si díky nim můžete zlepšit hned po ránu.
Jaro klepe na dveře, venku je ovšem pořád chladno. Pokud trpíte revmatoidní artritidou, nenechte se zmást prvním slunečními paprsky a stále choďte teple oblečení. Prochladnutí kloubů by mohlo váš stav zhoršit.
S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.
