Teplo si poradí se ztuhlými klouby, chlad zase se zánětem
9. 12. 2010
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Může ale pomoci něco tak prostého, jako je teplo a chlad?
Teplo uleví od zatuhnutí a zlepší prokrvení
Moderní medicína sice přichází stále se stále novějšími a účinnějšími léky v podobě tablet a injekcí, nezapomíná však ani na staré a osvědčené metody, jako je právě terapie chladem a teplem. Teplo dokáže ulevit takovým projevům provázejícím artritidu, jako je zatuhnutí, a zároveň zlepšit prokrvení kloubu. Proto je vhodné probudit své dítě ráno o chviličku dříve a zatuhlé klouby obložit například teplými mokrými ručníky. Dalším tipem může být použití látkového sáčku naplněného fazolemi nebo rýží, který ohřejete v mikrovlnce. Na postižený kloub ho však pokládejte jen přes ručník, nikdy ne přímo. Teplem neléčete klouby oteklé a horké!
Chlad patří na zánět
Oteklým a bolestivým kloubům, v kterých právě probíhá aktivní zánět, ulevíte pomocí chladu. Ten totiž na rozdíl od tepla zúží cévy a zmírní tak otok i vlastní zánět. Rovněž má schopnost tlumit bolest působením na nervová vlákna v dané oblasti. Stejně jako při terapii teplem si i v tomto případě snadno poradíte s běžnými věcmi, které naleznete v domácnosti. Použijete-li například sáček se zmraženou zeleninou nebo přímo s ledem, opět zabraňte přímému kontaktu s kůží pomocí suché utěrky nebo ručníku.
Pokud budete chtít svému dítěti ulevit od jeho artritických obtíží pomocí chladu nebo tepla, mějte na paměti, že extrémními teplotami můžete jeho kůži i ublížit. Proto horké nebo studené předměty vždy nejprve vyzkoušejte na sobě a u svého dítěte pokožku pravidelně kontrolujte. Pokud není jen růžová, ale přímo rudá, okamžitě předmět odstraňte.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Vědci prokázali souvislost mezi obezitou a rizikem vzniku revmatoidní artritidy. Podle výsledků výzkumu hrozí ženám s kilogramy váhy navíc větší nebezpečí rozvoje této chronické zánětlivé choroby.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
