Teplo si poradí se ztuhlými klouby, chlad zase se zánětem
9. 12. 2010
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Může ale pomoci něco tak prostého, jako je teplo a chlad?
Teplo uleví od zatuhnutí a zlepší prokrvení
Moderní medicína sice přichází stále se stále novějšími a účinnějšími léky v podobě tablet a injekcí, nezapomíná však ani na staré a osvědčené metody, jako je právě terapie chladem a teplem. Teplo dokáže ulevit takovým projevům provázejícím artritidu, jako je zatuhnutí, a zároveň zlepšit prokrvení kloubu. Proto je vhodné probudit své dítě ráno o chviličku dříve a zatuhlé klouby obložit například teplými mokrými ručníky. Dalším tipem může být použití látkového sáčku naplněného fazolemi nebo rýží, který ohřejete v mikrovlnce. Na postižený kloub ho však pokládejte jen přes ručník, nikdy ne přímo. Teplem neléčete klouby oteklé a horké!
Chlad patří na zánět
Oteklým a bolestivým kloubům, v kterých právě probíhá aktivní zánět, ulevíte pomocí chladu. Ten totiž na rozdíl od tepla zúží cévy a zmírní tak otok i vlastní zánět. Rovněž má schopnost tlumit bolest působením na nervová vlákna v dané oblasti. Stejně jako při terapii teplem si i v tomto případě snadno poradíte s běžnými věcmi, které naleznete v domácnosti. Použijete-li například sáček se zmraženou zeleninou nebo přímo s ledem, opět zabraňte přímému kontaktu s kůží pomocí suché utěrky nebo ručníku.
Pokud budete chtít svému dítěti ulevit od jeho artritických obtíží pomocí chladu nebo tepla, mějte na paměti, že extrémními teplotami můžete jeho kůži i ublížit. Proto horké nebo studené předměty vždy nejprve vyzkoušejte na sobě a u svého dítěte pokožku pravidelně kontrolujte. Pokud není jen růžová, ale přímo rudá, okamžitě předmět odstraňte.
Ačkoliv je s artritidou spojováno hlavně postižení kloubů, nejde zdaleka o jedinou oblast lidského těla, kterou tato choroba ohrožuje. Jakými dalšími projevy mohou nemocní trpět?
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Až 40 % nemocných uvedlo, že revmatická artritida byla jediným důvodem, proč nejsou sexuálně aktivní. Závěry také ukázaly, že kromě fyzických problémů a emocionálních následků hlásili pacienti s RA pocity viny a frustrace.
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
