Teplo si poradí se ztuhlými klouby, chlad zase se zánětem
9. 12. 2010
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Může ale pomoci něco tak prostého, jako je teplo a chlad?
Teplo uleví od zatuhnutí a zlepší prokrvení
Moderní medicína sice přichází stále se stále novějšími a účinnějšími léky v podobě tablet a injekcí, nezapomíná však ani na staré a osvědčené metody, jako je právě terapie chladem a teplem. Teplo dokáže ulevit takovým projevům provázejícím artritidu, jako je zatuhnutí, a zároveň zlepšit prokrvení kloubu. Proto je vhodné probudit své dítě ráno o chviličku dříve a zatuhlé klouby obložit například teplými mokrými ručníky. Dalším tipem může být použití látkového sáčku naplněného fazolemi nebo rýží, který ohřejete v mikrovlnce. Na postižený kloub ho však pokládejte jen přes ručník, nikdy ne přímo. Teplem neléčete klouby oteklé a horké!
Chlad patří na zánět
Oteklým a bolestivým kloubům, v kterých právě probíhá aktivní zánět, ulevíte pomocí chladu. Ten totiž na rozdíl od tepla zúží cévy a zmírní tak otok i vlastní zánět. Rovněž má schopnost tlumit bolest působením na nervová vlákna v dané oblasti. Stejně jako při terapii teplem si i v tomto případě snadno poradíte s běžnými věcmi, které naleznete v domácnosti. Použijete-li například sáček se zmraženou zeleninou nebo přímo s ledem, opět zabraňte přímému kontaktu s kůží pomocí suché utěrky nebo ručníku.
Pokud budete chtít svému dítěti ulevit od jeho artritických obtíží pomocí chladu nebo tepla, mějte na paměti, že extrémními teplotami můžete jeho kůži i ublížit. Proto horké nebo studené předměty vždy nejprve vyzkoušejte na sobě a u svého dítěte pokožku pravidelně kontrolujte. Pokud není jen růžová, ale přímo rudá, okamžitě předmět odstraňte.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Při každé návštěvě vyšetří lékař vaše klouby. Také se budete muset podrobit pravidelným rentgenům a vyšetřením krve. Těmito způsoby lékař sleduje postup onemocnění a zjišťuje, zda léčba vyhovuje...