Většina lidí s revmatoidní artritidou může i přes závažnost onemocnění žít aktivní a plnohodnotný život. Prozradíme vám pět nejběžnějších pochybení, kvůli kterým se to části pacientů nedaří.
Většina lidí s revmatoidní artritidou může i přes závažnost
onemocnění žít aktivní a plnohodnotný život. Prozradíme vám pět
nejběžnějších pochybení, kvůli kterým se to části pacientů nedaří.
1. chyba: nevyhledání odborné péče
Při
potížích s klouby zavítá každý nejdříve do ordinace praktického lékaře.
Ten předepíše léky na bolest a doporučí návštěvu revmatologa. Je chybou
toto doporučení nevyužít – revmatolog má cenné odborné zkušenosti, a
dokáže tak zvolit účinné a bezpečné léky šité na míru každému nemocnému.
2. chyba: zlenivění
I
přes bolest a únavu byste neměli rezignovat na pohyb. Je prokázáno, že
pravidelné cvičení zlepšuje stabilitu a pohyblivost kloubů. Vhodnou
aktivitu ale raději vždy konzultujte se svým lékařem. Často doporučované
jsou chůze a vodní aerobik.
3. chyba: vynechání lékařské kontroly
Přestože máte
pocit, že vás nemoc momentálně neobtěžuje, nevynechávejte pravidelné
kontroly. Monitorování průběhu onemocnění, účinnosti léčby a výskytu
nežádoucích účinků je pro lékaře stěžejní. Nezřídka dochází na základě
výsledků kontrol k úpravě dávkovacího schématu.
4. chyba: neužívání předepsaných léků
Nemáte
bolesti? Medikamenty nikdy samovolně nevysazujte. Moderní léky účinně
tlumí bolest, zároveň ale zabraňují i nevratnému poškození kloubů. Při
lajdáckém užívání hrozí skokové zhoršení zdravotního stavu a
v extrémních případech mohou "lékové prázdniny" skončit až invaliditou!
5. chyba: smíření se s depresí
Revmatoidní
artritida bývá nepředvídatelná a bolestivá. Nepřijímejte však depresi
jako její nedílnou součást. Trpíte-li delší dobu špatnou náladou a
skleslostí, vyhledejte lékaře. Kde nepomůže dobré slovo, tam zaberou
antidepresiva.
Nyní již víte, že nemoc máte částečně i ve svých
rukou. Záleží jen na vás, zda výše uvedená doporučení dodržíte, či vám
revmatoidní artritida bude život ztrpčovat i nadále.
Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
Jaká mají revmatici rizika při nákaze covidem-19? Hrozí jim těžší průběh tohoto virového či jejich chronického onemocnění? Mají se bát očkování? Takových otázek teď běhá hlavami revmatiků mnoho, a to zcela právem. Odpovědi známe a jsou povzbudivé.
Přestože artritida zřídkakdy postihuje přímo pohlavní orgány, může mít prostřednictvím fyzického onemocnění emoční dopad na sexuální život. I s těmito problémy ale lze úspěšně bojovat. Změna zjevu, nabraná nebo naopak ztracená kila nebo snížená pohyblivost a úbytek energie mohou ovlivnit sebejistotu a vnímání sebe sama.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.