Čínské bojové a relaxační umění taiči cvičí miliony lidí na celém světě. Má totiž prokazatelné účinky na lidské zdraví. Dokáže pomoci i při revmatoidní artritidě.
Pohled do minulosti
Tajči vzniklo v Číně mezi šestým a dvanáctým stoletím před naším letopočtem jako "vedlejší produkt" taoistického tréninku mysli. Učenci totiž zjistili, že při cvičení a také po něm lépe dosáhnou stavu taiči, což je stav rovnováhy mezi elementy jin a jang v těle. Později, během vlády Čching, kdy bylo úředně zakázáno vlastnictví zbraní a lidé tak ztratili možnost se bránit proti lupičům, začali mniši taiči vyučovat i mimo klášterní zdi. Následující staletí se pak taiči větvilo na mnoho rodinných stylů a udržovalo se jako efektivní bojové umění. Teprve na počátku 20. století Jang Čcheng-fu upravil toto cvičení tak, aby v prvé řadě zlepšovalo fyzickou kondici cvičence a aby bylo vhodné pro všechny. Tím se začala psát etapa moderního cvičení taiči.
Tělu prospívá
Účinnost taiči na zdraví byla souzena v několika studiích. Ovšem některé z nich přinesly natolik protichůdné výsledky, že se lékaři z Jižní Korey a Exeteru ve Velké Británii rozhodli zjistit, jak je to doopravdy. Porovnali několik desítek studií z anglických, čínských a korejských databází, které popisovaly, jak působí taiči na různá onemocnění.
Dobré účinky taiči se podařilo prokázat:
v prevenci a léčbě Parkinsonovy choroby,
při bolestech svalů a kostí,
u artritidy,
při léčbě kardiovaskulárních onemocnění,
při upevňování duševního zdraví,
také při zlepšování rovnováhy, svalové síly a ohebnosti,
v posilování aerobní kapacity.
Cvičte každý den
Lékaři doporučují pravidelnost tohoto cvičení. Kombinuje se zde totiž mimo jiné hluboké dýchání a pomalé a jemné pohyby, takže se například zlepšuje rovnováha u starých lidí a předchází se tak pádům. Taiči zlepšuje nejen fyzickou kondici, ale i psychický stav člověka.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Akutní stadia revmatoidní artritidy se léčí mnohdy glukokortikoidy. Glukokortikoidy, ale i revmatoidní artritida způsobují řídnutí kostí. Jak ulevit pacientovi od nepříjemných obtíží, a zároveň ochránit jeho kosti?
O příčinách některých nemocí víme vše. Revmatoidní artritida k nim bohužel nepatří. Přesto existují možnosti, jak riziko vzniku tohoto onemocnění snížit.
Stává se vám často, že vás bolest zad doslova vyřadí z provozu? Může se jednat o banalitu, která za pár dní pomine. Ale nezřídka jde o signál naznačující, že je v těle něco v nepořádku.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje děti. Za posledních dvacet let léčba pokročila a výrazně se tak zlepšila prognóza, a to zejména s příchodem biologických léků. Pro JIA je charakteristické období střídání remise a relapsu...
