Čínské bojové a relaxační umění taiči cvičí miliony lidí na celém světě. Má totiž prokazatelné účinky na lidské zdraví. Dokáže pomoci i při revmatoidní artritidě.
Pohled do minulosti
Tajči vzniklo v Číně mezi šestým a dvanáctým stoletím před naším letopočtem jako "vedlejší produkt" taoistického tréninku mysli. Učenci totiž zjistili, že při cvičení a také po něm lépe dosáhnou stavu taiči, což je stav rovnováhy mezi elementy jin a jang v těle. Později, během vlády Čching, kdy bylo úředně zakázáno vlastnictví zbraní a lidé tak ztratili možnost se bránit proti lupičům, začali mniši taiči vyučovat i mimo klášterní zdi. Následující staletí se pak taiči větvilo na mnoho rodinných stylů a udržovalo se jako efektivní bojové umění. Teprve na počátku 20. století Jang Čcheng-fu upravil toto cvičení tak, aby v prvé řadě zlepšovalo fyzickou kondici cvičence a aby bylo vhodné pro všechny. Tím se začala psát etapa moderního cvičení taiči.
Tělu prospívá
Účinnost taiči na zdraví byla souzena v několika studiích. Ovšem některé z nich přinesly natolik protichůdné výsledky, že se lékaři z Jižní Korey a Exeteru ve Velké Británii rozhodli zjistit, jak je to doopravdy. Porovnali několik desítek studií z anglických, čínských a korejských databází, které popisovaly, jak působí taiči na různá onemocnění.
Dobré účinky taiči se podařilo prokázat:
v prevenci a léčbě Parkinsonovy choroby,
při bolestech svalů a kostí,
u artritidy,
při léčbě kardiovaskulárních onemocnění,
při upevňování duševního zdraví,
také při zlepšování rovnováhy, svalové síly a ohebnosti,
v posilování aerobní kapacity.
Cvičte každý den
Lékaři doporučují pravidelnost tohoto cvičení. Kombinuje se zde totiž mimo jiné hluboké dýchání a pomalé a jemné pohyby, takže se například zlepšuje rovnováha u starých lidí a předchází se tak pádům. Taiči zlepšuje nejen fyzickou kondici, ale i psychický stav člověka.
Miliony lidí trpí bolestmi a otoky kloubů způsobenými artritidou. V současné době se na základně nových studií zjistilo, že právě úprava jídelníčku může průběh revmatoidní artritidy příznivě ovlivnit.
Artritické nemoci s sebou kromě bolestí přináší pacientovi většinou i problémy s hybností. Může jít o ranní ztuhlost kloubů nebo omezení rozsahu pohybu končetiny. Při bolestech kloubů na nohách však existuje poměrně jednoduchý úlevný recept. Stačí začít více chodit.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je charakteristická poškozením kloubů páteře, hrudního koše a končetin. Onemocnění je však zrádné v tom, že může postihnout i jiné orgány, výjimkou nejsou ani plíce. Problémy s dýcháním mohou být způsobeny poškozením kloubů, ale také přímým poškozením plicní tkáně. Pro udržení funkce dýchacího systému je důležitý zdravý životní styl a pravidelné cvičení.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
