Práce je často pro lidi s revmatoidní artritidou místem, kde alespoň na čas zapomenou na bolest a únavu. Dříve zvládali své pracovní povinnosti jen stěží, dnes spousta z nich v práci pokračuje díky novějším a účinnějším lékům. A také díky pochopení ze strany zaměstnavatelů.
Jak vyjít vstříc
K účinným lékům patří biologické léky a antirevmatika, které zpomalují průběh autoimunitního onemocnění a potlačují jeho symptomy. Jejich cena je však skutečně vysoká a ne každý nemocný si může tuto léčbu dovolit. Ale i přes nesporné výhody a účinnost těchto léků nemoc často ovlivňuje pracovní výkon – lidé s revmatoidní artritidou bývají unavenější a trpí bolestmi.
Co všechno tedy může těmto nemocným zlepšit pracovní podmínky?
udržení pozitivního přístupu
vytvoření efektivního pracovního prostředí – mají nainstalované automatické otevírání dveří, mohou sedět v jedné poloze apod.
snížení nebo odstranění fyzické námahy – jsou osvobozeni od zvedání a nošení předmětů či od chůze navíc apod.
možnost stanovit si priority a tempo při plnění důležitých úkolů na dobu, kdy se cítí nejaktivnější
dohoda se zaměstnavatelem o možnosti zkráceného úvazku, případně o možnosti úlev a častějších přestávek během dne
Řešení existují
Je zcela jasné, že revmatoidní artritida má vliv na práci. Mnozí nemocní říkají, že jim tato nemoc zničila kariéru, protože někteří zaměstnavatelé nechtěli pochopit, že příznaky onemocnění mohou kolísat. Dost lidí proto ze zaměstnání raději odchází, aby si našli jinou profesi. Mnohým z nich přitom při pracovních neúspěších hrozí deprese. Ale možnosti existují:
pozor na fyzicky náročné profese, nemocným s artritidou mohou vadit;
pokud se rozhodnete ve své práci pokračovat, pokuste se upravit pracovní dobu tak, aby vyhovovala vaší výkonnosti;
můžete zkusit pracovat jako samostatně výdělečné osoby;
některé firmy a organizace přizpůsobují pracovní prostředí pro lidi s revmatoidní artritidou tak, aby o ně nepřišly (nákupy ergonomické klávesnice, speciálních telefonních sluchátek a dalších kancelářských pomůcek);
pokud jsou zaměstnavatelé chápaví, pak jim nedělají problém ani častější návštěvy lékaře, rehabilitace apod.
Přestože aktivita revmatoidní artritidy je nejspíše u mužů i žen stejná, trpí ženy mnohem výraznějšími příznaky nemoci. Důvodem je pravděpodobně jejich slabší tělesná konstituce a ztráta svalové hmoty, hlavně ve vyšším věku. To jsou alespoň závěry finské studie.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Pečlivé pozorování pacienta, který onemocněl tuberkulózou a zároveň trpěl revmatoidní artritidou, pomohlo kdysi objevit fakt, že soli zlata příznivě působí na stav revmatoidní artritidy.
