Práce je často pro lidi s revmatoidní artritidou místem, kde alespoň na čas zapomenou na bolest a únavu. Dříve zvládali své pracovní povinnosti jen stěží, dnes spousta z nich v práci pokračuje díky novějším a účinnějším lékům. A také díky pochopení ze strany zaměstnavatelů.
Jak vyjít vstříc
K účinným lékům patří biologické léky a antirevmatika, které zpomalují průběh autoimunitního onemocnění a potlačují jeho symptomy. Jejich cena je však skutečně vysoká a ne každý nemocný si může tuto léčbu dovolit. Ale i přes nesporné výhody a účinnost těchto léků nemoc často ovlivňuje pracovní výkon – lidé s revmatoidní artritidou bývají unavenější a trpí bolestmi.
Co všechno tedy může těmto nemocným zlepšit pracovní podmínky?
udržení pozitivního přístupu
vytvoření efektivního pracovního prostředí – mají nainstalované automatické otevírání dveří, mohou sedět v jedné poloze apod.
snížení nebo odstranění fyzické námahy – jsou osvobozeni od zvedání a nošení předmětů či od chůze navíc apod.
možnost stanovit si priority a tempo při plnění důležitých úkolů na dobu, kdy se cítí nejaktivnější
dohoda se zaměstnavatelem o možnosti zkráceného úvazku, případně o možnosti úlev a častějších přestávek během dne
Řešení existují
Je zcela jasné, že revmatoidní artritida má vliv na práci. Mnozí nemocní říkají, že jim tato nemoc zničila kariéru, protože někteří zaměstnavatelé nechtěli pochopit, že příznaky onemocnění mohou kolísat. Dost lidí proto ze zaměstnání raději odchází, aby si našli jinou profesi. Mnohým z nich přitom při pracovních neúspěších hrozí deprese. Ale možnosti existují:
pozor na fyzicky náročné profese, nemocným s artritidou mohou vadit;
pokud se rozhodnete ve své práci pokračovat, pokuste se upravit pracovní dobu tak, aby vyhovovala vaší výkonnosti;
můžete zkusit pracovat jako samostatně výdělečné osoby;
některé firmy a organizace přizpůsobují pracovní prostředí pro lidi s revmatoidní artritidou tak, aby o ně nepřišly (nákupy ergonomické klávesnice, speciálních telefonních sluchátek a dalších kancelářských pomůcek);
pokud jsou zaměstnavatelé chápaví, pak jim nedělají problém ani častější návštěvy lékaře, rehabilitace apod.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Ztráta síly a pohyblivosti rukou je děsivá vyhlídka pro lidi s revmatickou artritidou. Aby tito pacienti předešli anebo alespoň zmírnili možné komplikace svého onemocnění, měli by pravidelně, nejlépe každý den, své klouby a svaly procvičovat.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
