Práce je často pro lidi s revmatoidní artritidou místem, kde alespoň na čas zapomenou na bolest a únavu. Dříve zvládali své pracovní povinnosti jen stěží, dnes spousta z nich v práci pokračuje díky novějším a účinnějším lékům. A také díky pochopení ze strany zaměstnavatelů.
Jak vyjít vstříc
K účinným lékům patří biologické léky a antirevmatika, které zpomalují průběh autoimunitního onemocnění a potlačují jeho symptomy. Jejich cena je však skutečně vysoká a ne každý nemocný si může tuto léčbu dovolit. Ale i přes nesporné výhody a účinnost těchto léků nemoc často ovlivňuje pracovní výkon – lidé s revmatoidní artritidou bývají unavenější a trpí bolestmi.
Co všechno tedy může těmto nemocným zlepšit pracovní podmínky?
udržení pozitivního přístupu
vytvoření efektivního pracovního prostředí – mají nainstalované automatické otevírání dveří, mohou sedět v jedné poloze apod.
snížení nebo odstranění fyzické námahy – jsou osvobozeni od zvedání a nošení předmětů či od chůze navíc apod.
možnost stanovit si priority a tempo při plnění důležitých úkolů na dobu, kdy se cítí nejaktivnější
dohoda se zaměstnavatelem o možnosti zkráceného úvazku, případně o možnosti úlev a častějších přestávek během dne
Řešení existují
Je zcela jasné, že revmatoidní artritida má vliv na práci. Mnozí nemocní říkají, že jim tato nemoc zničila kariéru, protože někteří zaměstnavatelé nechtěli pochopit, že příznaky onemocnění mohou kolísat. Dost lidí proto ze zaměstnání raději odchází, aby si našli jinou profesi. Mnohým z nich přitom při pracovních neúspěších hrozí deprese. Ale možnosti existují:
pozor na fyzicky náročné profese, nemocným s artritidou mohou vadit;
pokud se rozhodnete ve své práci pokračovat, pokuste se upravit pracovní dobu tak, aby vyhovovala vaší výkonnosti;
můžete zkusit pracovat jako samostatně výdělečné osoby;
některé firmy a organizace přizpůsobují pracovní prostředí pro lidi s revmatoidní artritidou tak, aby o ně nepřišly (nákupy ergonomické klávesnice, speciálních telefonních sluchátek a dalších kancelářských pomůcek);
pokud jsou zaměstnavatelé chápaví, pak jim nedělají problém ani častější návštěvy lékaře, rehabilitace apod.
Revmatické nemoci jsou skupinou onemocnění, které charakterizuje především chronický zánět na autoimunitním podkladě. Ten se může objevovat v různých orgánových soustavách a projevovat se rozličným způsobem. Stejné je to i s přidruženými onemocněními, které revmatické nemoci mohou doprovázet – týkat se mohou srdce, plic, ledvin, kůže i dalších orgánů.
Cvičení jogínských ásan vás zbaví nejen stresu. Dokáže totiž pomoci i v případě, že trpíte revmatoidní artritidou. Pro nemocné je cvičení často nepříjemné, protože při něm cítí bolest a ztuhlost kloubů. Právě pohyb je ale jedním z nejlepších prostředků, jak s revmatoidní artritidou zatočit.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
