Správný řez aneb Když artritidu pomáhá léčit chirurg
15. 3. 2013
Základem léčby revmatoidní artritidy je bezesporu rehabilitace a pravidelné užívání léků. V případě závažného postižení kloubů však nemusí být tato opatření dostačující a přichází na řadu ruka chirurga.
Základem léčby revmatoidní artritidy je bezesporu rehabilitace a
pravidelné užívání léků. V případě závažného postižení kloubů však
nemusí být tato opatření dostačující a přichází na řadu ruka chirurga.
Jaké výkony vám mohou odborníci nabídnout?
Operace, které uleví
Artroskopie. Jedná
se o operační výkon, během kterého lékař za pomoci malého přístroje a
miniaturního řezu vnikne do kloubu. Ten zjednodušeně řečeno vyčistí od
nadbytečných či zánětem postižených částí. Tím by mělo dojít k úlevě od
bolesti a zlepšení hybnosti – samotné onemocnění však artroskopie
vyléčit nedokáže. Zákrok je takzvaně miniinvazivní neboli pro nemocného
jen lehce zatěžující.
Artroplastika. Obnovení funkce
kloubu může být dosaženo výkonem zvaným artroplastika. Nemocný kloub je
při ní rekonstruován nebo zcela či jen z části nahrazen novým
materiálem.
Artrodéza. Ke ztužení kloubu odborníci
přistupují v případě, že je již z velké části zničený. Při zákroku se
proto zafixuje v co nejvýhodnější poloze s vidinou zbavení bolesti za
cenu omezení pohybu v kloubu. Tento zákrok je často využíván zejména v
oblasti zápěstí.
Další zákroky, které lékaři u nemocných
s revmatoidní artritidou provádějí, mají za cíl například odstranění
kloubních deformit nebo uvolnění zkrácených šlach či utlačených nervů.
Kdy je nejvyšší čas
Obecně se lékaři k chirurgickému výkonu kloní v následujících případech:
průběh onemocnění již nejde uspokojivě kontrolovat léky, obstřiky, fyzikální terapií či rehabilitací;
nemocný už není schopen zvládat aktivity běžného dne;
bolest je natolik nepříjemná, že ji dál nelze tolerovat;
z preventivních důvodů.
Pokud
vás zajímají možnosti užití chirurgické léčby konkrétně ve vašem
případě, neváhejte se na ně zeptat vašeho revmatologa či ortopeda.
Revmatoidní artritida omezuje nemocné v mnoha každodenních činnostech, vaření nevyjímaje. Práce v kuchyni je tak obtížnější a méně bezpečná než u zdravých lidí. S našimi tipy vám půjde vaření snadněji.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
Až 40 % nemocných uvedlo, že revmatická artritida byla jediným důvodem, proč nejsou sexuálně aktivní. Závěry také ukázaly, že kromě fyzických problémů a emocionálních následků hlásili pacienti s RA pocity viny a frustrace.
Máte artritidu a myslíte si, že další onemocnění vás už nemůže potkat? Přičítáte každou bolest, která vás postihne, právě artritidě? Bohužel se můžete mýlit. Jedním z nejčastějších onemocnění, které se s artritidou pojí, je totiž osteoporóza, a i při ní se setkáte s bolestmi kloubů a kostí.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
