Revmatoidní artritida a revmatická horečka: spojuje je pouze podobný název
31. 7. 2014
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Trpí klouby i srdce
Revmatická horečka se objevuje nejčastěji 2–4 týdny po neléčené streptokokové infekci. Mezi lékaři již dlouhou dobu koluje říkanka, která výstižně charakterizuje průběh onemocnění. Říká se, že revmatická horečka „klouby líže a srdce hryže“.
Kromě horečky je tedy pro onemocnění charakteristické postižení kloubů. Nejčastěji jsou to kolena, kotníky, lokty a zápěstí. Na začátku bývá zasažen jeden kloub, který je zarudlý, oteklý a velmi bolestivý. Zánět se potom postupně přesouvá dál.
Nejhůře postiženým orgánem bývá srdce. V průběhu horečky se může objevit bolest na hrudi a srdeční šelest, který je příznakem poničených chlopní. Poškození srdce je opravdu devastující. Chlopně se vlivem zánětu zajizví a mohou způsobit srdeční selhání. Výjimkou nebývá ani vznik arytmií.
Dalšími příznaky jsou únava, vyrážka a nekontrolovatelné pohyby těla, zejména rukou, nohou a obličeje. Tyto záškuby svědčí o postižení nervového systému a jsou označovány jako chorea nebo tanec svatého Víta.
Revmatoidní artritida a revmatická horečka jsou naprosto odlišné choroby. Obě jsou však velmi závažné a rozhodně by se neměly podceňovat. Je pravda, že v éře antibiotik se s revmatickou horečkou nesetkáváme tak často jako dříve. Nebezpečí však hrozí těm, kteří streptokokovou angínu či spálu těmito léky neřeší. Proto lékaři v případě jakékoliv infekce doporučují návštěvu jejich ordinace.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Revmatické onemocnění, tak jako většina chronických zdravotních potíží, klade na nemocného člověka nemalé nároky. Zvládat každodenní povinnosti je obtížné a na speciální aktivity mnohdy nezbývá energie. Pokud vám záleží na tom, aby z vašeho vztahu nevyprchalo napětí a romantika, připravte občas svému nemocnému partnerovi malé překvapení. Poradíme vám, jak na to.
Cvičení jogínských ásan vás zbaví nejen stresu. Dokáže totiž pomoci i v případě, že trpíte revmatoidní artritidou. Pro nemocné je cvičení často nepříjemné, protože při něm cítí bolest a ztuhlost kloubů. Právě pohyb je ale jedním z nejlepších prostředků, jak s revmatoidní artritidou zatočit.
Je to tak. Vzpírání těžších břemen může podle vědců pomoci bolavým kloubům. Zejména pak u lidí trpících revmatoidní artritidou. Tvrdí to britští vědci. Trénink zahrnuje periodické zvyšování váhy při cvičení, což zlepší funkce svalů a následně i kloubů.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
