Bolestivé úpony svádí k nečinnosti – nepodlehněte!
27. 7. 2017
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Zánět úponů neboli entezitida je postižení míst, kde se šlacha napojuje na kost. Tímto nepříjemným problémem trpí až 35 % pacientů s psoriatickou artritidou. Pro lékaře jde o důležité diagnostické vodítko. Pomáhá jim určit typ artritidy v případech, kdy ostatní příznaky a výsledky vyšetření neudávají jasný směr. To se někdy stává, zejména tehdy, když je nemoc v začátku.
Nemoc stáří? Ne!
Entezitida postihuje spíše mladší pacienty. Je diagnostikována průměrně ve 49 letech a v pozdějším věku její výskyt klesá. To také potvrzuje její příčinnou souvislost s psoriatickou artritidou. Ještě před několika lety byl zánět úponů považován za neduh, který se zhoršuje se stárnutím. Problém se vyskytuje zejména u osob, které mají vyšší hmotnost. Nápadný je i častější nález na dolní polovině těla, typicky na Achillových šlachách a chodidlech. To si vědci vysvětlují jako důsledek opakované nadměrné mechanické zátěže.
Bolest komplikuje pohyb
Pacienti s psoriatickou artritidou jsou k entezitidě tím náchylnější, čím větší počet kloubů s aktivním zánětem v jejich těle je. Sami si ale této zdravotní obtíže všimnout nemusejí. Proto je důležité, aby každá kontrola u revmatologa obnášela i vyšetření často postižených úponů. Jejich zánět nebývá trvalý, ale objevuje se a mizí. Trvá většinou v řádu měsíců a ke zhojení bývá dostatečná základní léčba. Je tedy entezitida nezávažná? To bohužel ne. Nedochází při ní sice k rozvoji trvalého poškození, jako je tomu u kloubů, ale přesto mívá hluboký vliv na kvalitu života pacientů. Zánět úponů může být dost bolestivý, brání v pohybu a bývá i příčinou, proč se nemocný pohybuje o holi.
Nepřestávejte se hýbat
Pokud vás sužuje entezitida, držte se následujících doporučení.
Pravidelně navštěvujte revmatologa a o svých potížích mluvte.
Dodržujte stanovenou léčbu.
Udržujte si rozumnou hmotnost.
Snažte se vyhýbat vyloženě zátěžovým situacím, jako je třeba nošení těžkých nákupů do prudkého kopce.
Pořiďte si zdravou obuv.
Pokud vás bolest trápí tolik, že se vám špatně chodí, používejte hůl – ale choďte! Přestat se hýbat není řešením.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Vůči kloubům je pohyb ve vodě velmi šetrný. Voda nadlehčuje a současně tlumí nárazy. Pokud má příjemnou teplotu, příznivé účinky se znásobují – zmírňuje se bolest.
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
Až 40 % nemocných uvedlo, že revmatická artritida byla jediným důvodem, proč nejsou sexuálně aktivní. Závěry také ukázaly, že kromě fyzických problémů a emocionálních následků hlásili pacienti s RA pocity viny a frustrace.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
