Bolestivé úpony svádí k nečinnosti – nepodlehněte!
27. 7. 2017
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Zánět úponů neboli entezitida je postižení míst, kde se šlacha napojuje na kost. Tímto nepříjemným problémem trpí až 35 % pacientů s psoriatickou artritidou. Pro lékaře jde o důležité diagnostické vodítko. Pomáhá jim určit typ artritidy v případech, kdy ostatní příznaky a výsledky vyšetření neudávají jasný směr. To se někdy stává, zejména tehdy, když je nemoc v začátku.
Nemoc stáří? Ne!
Entezitida postihuje spíše mladší pacienty. Je diagnostikována průměrně ve 49 letech a v pozdějším věku její výskyt klesá. To také potvrzuje její příčinnou souvislost s psoriatickou artritidou. Ještě před několika lety byl zánět úponů považován za neduh, který se zhoršuje se stárnutím. Problém se vyskytuje zejména u osob, které mají vyšší hmotnost. Nápadný je i častější nález na dolní polovině těla, typicky na Achillových šlachách a chodidlech. To si vědci vysvětlují jako důsledek opakované nadměrné mechanické zátěže.
Bolest komplikuje pohyb
Pacienti s psoriatickou artritidou jsou k entezitidě tím náchylnější, čím větší počet kloubů s aktivním zánětem v jejich těle je. Sami si ale této zdravotní obtíže všimnout nemusejí. Proto je důležité, aby každá kontrola u revmatologa obnášela i vyšetření často postižených úponů. Jejich zánět nebývá trvalý, ale objevuje se a mizí. Trvá většinou v řádu měsíců a ke zhojení bývá dostatečná základní léčba. Je tedy entezitida nezávažná? To bohužel ne. Nedochází při ní sice k rozvoji trvalého poškození, jako je tomu u kloubů, ale přesto mívá hluboký vliv na kvalitu života pacientů. Zánět úponů může být dost bolestivý, brání v pohybu a bývá i příčinou, proč se nemocný pohybuje o holi.
Nepřestávejte se hýbat
Pokud vás sužuje entezitida, držte se následujících doporučení.
Pravidelně navštěvujte revmatologa a o svých potížích mluvte.
Dodržujte stanovenou léčbu.
Udržujte si rozumnou hmotnost.
Snažte se vyhýbat vyloženě zátěžovým situacím, jako je třeba nošení těžkých nákupů do prudkého kopce.
Pořiďte si zdravou obuv.
Pokud vás bolest trápí tolik, že se vám špatně chodí, používejte hůl – ale choďte! Přestat se hýbat není řešením.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je charakteristická poškozením kloubů páteře, hrudního koše a končetin. Onemocnění je však zrádné v tom, že může postihnout i jiné orgány, výjimkou nejsou ani plíce. Problémy s dýcháním mohou být způsobeny poškozením kloubů, ale také přímým poškozením plicní tkáně. Pro udržení funkce dýchacího systému je důležitý zdravý životní styl a pravidelné cvičení.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
