Bolestivé úpony svádí k nečinnosti – nepodlehněte!
27. 7. 2017
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Zánět úponů neboli entezitida je postižení míst, kde se šlacha napojuje na kost. Tímto nepříjemným problémem trpí až 35 % pacientů s psoriatickou artritidou. Pro lékaře jde o důležité diagnostické vodítko. Pomáhá jim určit typ artritidy v případech, kdy ostatní příznaky a výsledky vyšetření neudávají jasný směr. To se někdy stává, zejména tehdy, když je nemoc v začátku.
Nemoc stáří? Ne!
Entezitida postihuje spíše mladší pacienty. Je diagnostikována průměrně ve 49 letech a v pozdějším věku její výskyt klesá. To také potvrzuje její příčinnou souvislost s psoriatickou artritidou. Ještě před několika lety byl zánět úponů považován za neduh, který se zhoršuje se stárnutím. Problém se vyskytuje zejména u osob, které mají vyšší hmotnost. Nápadný je i častější nález na dolní polovině těla, typicky na Achillových šlachách a chodidlech. To si vědci vysvětlují jako důsledek opakované nadměrné mechanické zátěže.
Bolest komplikuje pohyb
Pacienti s psoriatickou artritidou jsou k entezitidě tím náchylnější, čím větší počet kloubů s aktivním zánětem v jejich těle je. Sami si ale této zdravotní obtíže všimnout nemusejí. Proto je důležité, aby každá kontrola u revmatologa obnášela i vyšetření často postižených úponů. Jejich zánět nebývá trvalý, ale objevuje se a mizí. Trvá většinou v řádu měsíců a ke zhojení bývá dostatečná základní léčba. Je tedy entezitida nezávažná? To bohužel ne. Nedochází při ní sice k rozvoji trvalého poškození, jako je tomu u kloubů, ale přesto mívá hluboký vliv na kvalitu života pacientů. Zánět úponů může být dost bolestivý, brání v pohybu a bývá i příčinou, proč se nemocný pohybuje o holi.
Nepřestávejte se hýbat
Pokud vás sužuje entezitida, držte se následujících doporučení.
Pravidelně navštěvujte revmatologa a o svých potížích mluvte.
Dodržujte stanovenou léčbu.
Udržujte si rozumnou hmotnost.
Snažte se vyhýbat vyloženě zátěžovým situacím, jako je třeba nošení těžkých nákupů do prudkého kopce.
Pořiďte si zdravou obuv.
Pokud vás bolest trápí tolik, že se vám špatně chodí, používejte hůl – ale choďte! Přestat se hýbat není řešením.
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
O mnoha onemocněních se tradují různé mýty, zkazky a polopravdy. Nejinak je tomu i u revmatických zánětů. Platí například, že revma je nemocí starých a bolí při něm jenom klouby?
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
Zanedbání léčby autoimunitních onemocnění, mezi něž patří i revmatoidní artritida, se projevuje zvýšeným výskytem přidružených nemocí se závažnými důsledky, v nejhorších případech i smrtí.
Vyrazíte si na ranní vycházku, ale lýtka vás bolí a nohy jsou ztěžklé. Připisujete to artritidě a zkoušíte bolest nohou rozchodit. Ale ta se jen zhoršuje. Proč? Protože taková bolest nemusí mít vůbec žádnou souvislost s vaším onemocněním.
