Bolestivé úpony svádí k nečinnosti – nepodlehněte!
27. 7. 2017
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Zánět úponů neboli entezitida je postižení míst, kde se šlacha napojuje na kost. Tímto nepříjemným problémem trpí až 35 % pacientů s psoriatickou artritidou. Pro lékaře jde o důležité diagnostické vodítko. Pomáhá jim určit typ artritidy v případech, kdy ostatní příznaky a výsledky vyšetření neudávají jasný směr. To se někdy stává, zejména tehdy, když je nemoc v začátku.
Nemoc stáří? Ne!
Entezitida postihuje spíše mladší pacienty. Je diagnostikována průměrně ve 49 letech a v pozdějším věku její výskyt klesá. To také potvrzuje její příčinnou souvislost s psoriatickou artritidou. Ještě před několika lety byl zánět úponů považován za neduh, který se zhoršuje se stárnutím. Problém se vyskytuje zejména u osob, které mají vyšší hmotnost. Nápadný je i častější nález na dolní polovině těla, typicky na Achillových šlachách a chodidlech. To si vědci vysvětlují jako důsledek opakované nadměrné mechanické zátěže.
Bolest komplikuje pohyb
Pacienti s psoriatickou artritidou jsou k entezitidě tím náchylnější, čím větší počet kloubů s aktivním zánětem v jejich těle je. Sami si ale této zdravotní obtíže všimnout nemusejí. Proto je důležité, aby každá kontrola u revmatologa obnášela i vyšetření často postižených úponů. Jejich zánět nebývá trvalý, ale objevuje se a mizí. Trvá většinou v řádu měsíců a ke zhojení bývá dostatečná základní léčba. Je tedy entezitida nezávažná? To bohužel ne. Nedochází při ní sice k rozvoji trvalého poškození, jako je tomu u kloubů, ale přesto mívá hluboký vliv na kvalitu života pacientů. Zánět úponů může být dost bolestivý, brání v pohybu a bývá i příčinou, proč se nemocný pohybuje o holi.
Nepřestávejte se hýbat
Pokud vás sužuje entezitida, držte se následujících doporučení.
Pravidelně navštěvujte revmatologa a o svých potížích mluvte.
Dodržujte stanovenou léčbu.
Udržujte si rozumnou hmotnost.
Snažte se vyhýbat vyloženě zátěžovým situacím, jako je třeba nošení těžkých nákupů do prudkého kopce.
Pořiďte si zdravou obuv.
Pokud vás bolest trápí tolik, že se vám špatně chodí, používejte hůl – ale choďte! Přestat se hýbat není řešením.
Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
