Léčba revmatoidní artritidy: Otázky, které byste neměli zapomenout položit svému lékaři II.
19. 6. 2010
Při každé návštěvě vyšetří lékař vaše klouby. Také se budete muset podrobit pravidelným rentgenům a vyšetřením krve. Těmito způsoby lékař sleduje postup onemocnění a zjišťuje, zda léčba vyhovuje...
6. Jak moc jsou moje klouby poškozené?
Při každé návštěvě vyšetří lékař vaše klouby. Také se budete muset podrobit pravidelným rentgenům a vyšetřením krve. Jde o způsoby, jak lékař sleduje postup onemocnění a zjišťuje, zda není potřeba upravit léčbu.
7. Jaká dlouhodobá opatření pro život s revmatoidní artritidou bych měl udělat?
Někdy pouze léky nestačí. Rehabilitace, ergoterapie, různé pomůcky, změna vybavení vašeho bytu nebo domu mohou být u pokročilé revmatoidní artritidy velmi důležité.
8. Může mi pomoct operace?
Operace může pomoci napravit některé následky poškození kloubů revmatoidní artritidou. K rozhodnutí může přispět názor ortopeda specializujícího se především na operace rukou a na léčbu revmatoidní artritidy.
9. Pomůže mi doporučení k lékařům jiných specializací?
Většina lidí s revmatoidní artritidou navštěvuje pravidelně revmatologa. Pacientům s revmatoidní artritidou ale může významně pomoci i péče rehabilitačního lékaře, ergoterapeuta, ortopeda, specializovaného centra léčby bolesti anebo psychiatra.
10. Co mohu udělat pro zachování funkce kloubů?
Pokud máte revmatoidní artritidu, existuje řada způsobů, jak můžete vy sami zaujmout aktivní a důležitou roli ve své léčbě. Cvičení a rehabilitace mohou významně ulevit vašim obtížím. Život s revmatoidní artritidou také může usnadnit, pokud se naučíte, jak zvládat bolest a jak se vyrovnat s obtížemi, které nelze zcela potlačit.
Revmatoidní artritida je bolestivé onemocnění, které vede k deformitám kloubů a postupně až nesoběstačnosti pacienta. Vše ale může být úplně jinak, pokud se nemoc zachytí a začne léčit opravdu včas.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Vědci prokázali souvislost mezi obezitou a rizikem vzniku revmatoidní artritidy. Podle výsledků výzkumu hrozí ženám s kilogramy váhy navíc větší nebezpečí rozvoje této chronické zánětlivé choroby.
Revmatoidní artritida omezuje nemocné v mnoha každodenních činnostech, vaření nevyjímaje. Práce v kuchyni je tak obtížnější a méně bezpečná než u zdravých lidí. S našimi tipy vám půjde vaření snadněji.