Na operaci kvůli revmatoidní artritidě? Zjistěte, co vás čeká!
8. 12. 2016
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
O tom, zda je operace nutná, rozhodne revmatolog nebo ortoped. Po výkonu by se vám mělo přinejmenším ulevit od bolesti a také se zlepšit vaše pohyblivost. K chirurgickému zákroku by se nemělo přistoupit příliš brzy, ale ani příliš pozdě. Ve druhém případě se operace může zkomplikovat a výsledky nebudou tak dobré.
Před operací – štěstí přeje připraveným
Lékař vám řekne, které léky máte vysadit (například ty na ředění krve).
Vyplatí se posílit fyzičku. Třeba před operací kolene zkuste cvičit chůzi o berlích. Vytrénujete si tak svaly na rukou a po zákroku pro vás bude pohyb s holemi snazší.
Nasaďte zdravou, vyváženou stravu.
Stále kouříte? Přestaňte.
Navštivte zubaře, protože záněty dásní a zubů mohou vyvolat infekci a ztížit hojení.
Po operaci bude následovat delší rehabilitace. Upozorněte na to své blízké. Jejich pomoc při nákupech a úklidu se bude hodit.
Máte to za sebou? Zůstaňte aktivní!
Po operaci si pár dní pobudete v nemocnici. Bolesti se nebojte. Úplně bez ní se zákrok asi neobejde, ale existuje řada léků, které ji účinně ztlumí. Jakmile vám to lékaři povolí, cvičte. Nejhorší, co můžete udělat, je zůstat týdny v posteli. Cvičte každý den a uvidíte, že se váš stav bude krůček po krůčku zlepšovat. Za 3 až 6 týdnů budete v kondici.
Co když se něco zkomplikuje?
Komplikace jsou vzácné, ale je dobré být na ně připraven a při prvních příznacích vyhledat lékaře. Zpozorněte, když:
Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Ztráta síly a pohyblivosti rukou je děsivá vyhlídka pro lidi s revmatickou artritidou. Aby tito pacienti předešli anebo alespoň zmírnili možné komplikace svého onemocnění, měli by pravidelně, nejlépe každý den, své klouby a svaly procvičovat.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
