Na operaci kvůli revmatoidní artritidě? Zjistěte, co vás čeká!
8. 12. 2016
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
O tom, zda je operace nutná, rozhodne revmatolog nebo ortoped. Po výkonu by se vám mělo přinejmenším ulevit od bolesti a také se zlepšit vaše pohyblivost. K chirurgickému zákroku by se nemělo přistoupit příliš brzy, ale ani příliš pozdě. Ve druhém případě se operace může zkomplikovat a výsledky nebudou tak dobré.
Před operací – štěstí přeje připraveným
Lékař vám řekne, které léky máte vysadit (například ty na ředění krve).
Vyplatí se posílit fyzičku. Třeba před operací kolene zkuste cvičit chůzi o berlích. Vytrénujete si tak svaly na rukou a po zákroku pro vás bude pohyb s holemi snazší.
Nasaďte zdravou, vyváženou stravu.
Stále kouříte? Přestaňte.
Navštivte zubaře, protože záněty dásní a zubů mohou vyvolat infekci a ztížit hojení.
Po operaci bude následovat delší rehabilitace. Upozorněte na to své blízké. Jejich pomoc při nákupech a úklidu se bude hodit.
Máte to za sebou? Zůstaňte aktivní!
Po operaci si pár dní pobudete v nemocnici. Bolesti se nebojte. Úplně bez ní se zákrok asi neobejde, ale existuje řada léků, které ji účinně ztlumí. Jakmile vám to lékaři povolí, cvičte. Nejhorší, co můžete udělat, je zůstat týdny v posteli. Cvičte každý den a uvidíte, že se váš stav bude krůček po krůčku zlepšovat. Za 3 až 6 týdnů budete v kondici.
Co když se něco zkomplikuje?
Komplikace jsou vzácné, ale je dobré být na ně připraven a při prvních příznacích vyhledat lékaře. Zpozorněte, když:
Léčba revmatoidní artritidy má několik stupňů. Kromě úpravy životosprávy a rehabilitace je často nutné sáhnout i po lécích. Jaké jsou dnešní možnosti farmakologické terapie?
Zanedbání léčby autoimunitních onemocnění, mezi něž patří i revmatoidní artritida, se projevuje zvýšeným výskytem přidružených nemocí se závažnými důsledky, v nejhorších případech i smrtí.
Pacienti s revmatickými nemocemi často považují cvičení a jiné aktivity za nesmyslné vydávání energie, protože častým průvodcem revmatické nemoci je také únava. Pravý opak je ale pravdou.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
