Na operaci kvůli revmatoidní artritidě? Zjistěte, co vás čeká!
8. 12. 2016
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
O tom, zda je operace nutná, rozhodne revmatolog nebo ortoped. Po výkonu by se vám mělo přinejmenším ulevit od bolesti a také se zlepšit vaše pohyblivost. K chirurgickému zákroku by se nemělo přistoupit příliš brzy, ale ani příliš pozdě. Ve druhém případě se operace může zkomplikovat a výsledky nebudou tak dobré.
Před operací – štěstí přeje připraveným
Lékař vám řekne, které léky máte vysadit (například ty na ředění krve).
Vyplatí se posílit fyzičku. Třeba před operací kolene zkuste cvičit chůzi o berlích. Vytrénujete si tak svaly na rukou a po zákroku pro vás bude pohyb s holemi snazší.
Nasaďte zdravou, vyváženou stravu.
Stále kouříte? Přestaňte.
Navštivte zubaře, protože záněty dásní a zubů mohou vyvolat infekci a ztížit hojení.
Po operaci bude následovat delší rehabilitace. Upozorněte na to své blízké. Jejich pomoc při nákupech a úklidu se bude hodit.
Máte to za sebou? Zůstaňte aktivní!
Po operaci si pár dní pobudete v nemocnici. Bolesti se nebojte. Úplně bez ní se zákrok asi neobejde, ale existuje řada léků, které ji účinně ztlumí. Jakmile vám to lékaři povolí, cvičte. Nejhorší, co můžete udělat, je zůstat týdny v posteli. Cvičte každý den a uvidíte, že se váš stav bude krůček po krůčku zlepšovat. Za 3 až 6 týdnů budete v kondici.
Co když se něco zkomplikuje?
Komplikace jsou vzácné, ale je dobré být na ně připraven a při prvních příznacích vyhledat lékaře. Zpozorněte, když:
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Někteří lidé musejí užívat silné léky proti bolesti. Většinou si na ně nebezpečnou, život ohrožující závislost nevypěstují. Jisté riziko ovšem existuje.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Vyšší konzumace vlákniny má příznivý vliv na stav zánětu při revmatických nemocech. Tyto překvapivé výsledky přinesli američtí vědci. Vláknina prospívá srdci, může předejít některým nádorům a zlepšuje trávení.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
