Na operaci kvůli revmatoidní artritidě? Zjistěte, co vás čeká!
8. 12. 2016
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
O tom, zda je operace nutná, rozhodne revmatolog nebo ortoped. Po výkonu by se vám mělo přinejmenším ulevit od bolesti a také se zlepšit vaše pohyblivost. K chirurgickému zákroku by se nemělo přistoupit příliš brzy, ale ani příliš pozdě. Ve druhém případě se operace může zkomplikovat a výsledky nebudou tak dobré.
Před operací – štěstí přeje připraveným
Lékař vám řekne, které léky máte vysadit (například ty na ředění krve).
Vyplatí se posílit fyzičku. Třeba před operací kolene zkuste cvičit chůzi o berlích. Vytrénujete si tak svaly na rukou a po zákroku pro vás bude pohyb s holemi snazší.
Nasaďte zdravou, vyváženou stravu.
Stále kouříte? Přestaňte.
Navštivte zubaře, protože záněty dásní a zubů mohou vyvolat infekci a ztížit hojení.
Po operaci bude následovat delší rehabilitace. Upozorněte na to své blízké. Jejich pomoc při nákupech a úklidu se bude hodit.
Máte to za sebou? Zůstaňte aktivní!
Po operaci si pár dní pobudete v nemocnici. Bolesti se nebojte. Úplně bez ní se zákrok asi neobejde, ale existuje řada léků, které ji účinně ztlumí. Jakmile vám to lékaři povolí, cvičte. Nejhorší, co můžete udělat, je zůstat týdny v posteli. Cvičte každý den a uvidíte, že se váš stav bude krůček po krůčku zlepšovat. Za 3 až 6 týdnů budete v kondici.
Co když se něco zkomplikuje?
Komplikace jsou vzácné, ale je dobré být na ně připraven a při prvních příznacích vyhledat lékaře. Zpozorněte, když:
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Raynaudův fenomén nebo také Raynaudův syndrom má spadeno hlavně na ženy. Toto onemocnění postihuje především prsty na rukou i nohou. Příčinou je nedostatečný oběh krve.
Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.
