Na operaci kvůli revmatoidní artritidě? Zjistěte, co vás čeká!
8. 12. 2016
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
O tom, zda je operace nutná, rozhodne revmatolog nebo ortoped. Po výkonu by se vám mělo přinejmenším ulevit od bolesti a také se zlepšit vaše pohyblivost. K chirurgickému zákroku by se nemělo přistoupit příliš brzy, ale ani příliš pozdě. Ve druhém případě se operace může zkomplikovat a výsledky nebudou tak dobré.
Před operací – štěstí přeje připraveným
Lékař vám řekne, které léky máte vysadit (například ty na ředění krve).
Vyplatí se posílit fyzičku. Třeba před operací kolene zkuste cvičit chůzi o berlích. Vytrénujete si tak svaly na rukou a po zákroku pro vás bude pohyb s holemi snazší.
Nasaďte zdravou, vyváženou stravu.
Stále kouříte? Přestaňte.
Navštivte zubaře, protože záněty dásní a zubů mohou vyvolat infekci a ztížit hojení.
Po operaci bude následovat delší rehabilitace. Upozorněte na to své blízké. Jejich pomoc při nákupech a úklidu se bude hodit.
Máte to za sebou? Zůstaňte aktivní!
Po operaci si pár dní pobudete v nemocnici. Bolesti se nebojte. Úplně bez ní se zákrok asi neobejde, ale existuje řada léků, které ji účinně ztlumí. Jakmile vám to lékaři povolí, cvičte. Nejhorší, co můžete udělat, je zůstat týdny v posteli. Cvičte každý den a uvidíte, že se váš stav bude krůček po krůčku zlepšovat. Za 3 až 6 týdnů budete v kondici.
Co když se něco zkomplikuje?
Komplikace jsou vzácné, ale je dobré být na ně připraven a při prvních příznacích vyhledat lékaře. Zpozorněte, když:
Lidé s revmatoidní artritidou by měli pravidelně cvičit. Důvodem, proč pohyb ze svého denního režimu často vyřazují, může být omezená pohyblivost a/nebo nedostatek energie.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Ztráta síly a pohyblivosti rukou je děsivá vyhlídka pro lidi s revmatickou artritidou. Aby tito pacienti předešli anebo alespoň zmírnili možné komplikace svého onemocnění, měli by pravidelně, nejlépe každý den, své klouby a svaly procvičovat.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
