Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Proč je vitamin D tak důležitý?
Tato látka je zcela nezbytná k udržení zdraví našich kostí a svalů. Podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, reguluje mineralizaci kostí, zvyšuje pevnost zubů, slouží k prevenci osteoporózy či křivice u dětí a hraje také roli v prevenci rakoviny tlustého střeva a prostaty.
Jak vitamin D vzniká?
Vitamin D vzniká v kůži, pokud je vystavena slunečnímu záření. Samozřejmě jej také můžeme získat z některých potravin, jako je například margarín, fortifikované mléčné výrobky, ryby, vejce nebo játra. Bohužel v těchto potravinách je vitamin D pořád v relativně malých dávkách a k udržení potřebných hladin zpravidla nepostačuje.
Kolik slunce je tedy zapotřebí…
V letních měsících se touto otázkou prakticky nemusíte zabývat. Stačí se několik minut denně pohybovat venku a nechat sluneční paprsky dopadat na obličej a paže.
V jarních a podzimních měsících pořád ještě slunečné dny nejsou výjimkou a stačí nám pak zhruba 10–15 minut na slunci 2–3× týdně. V zimě pak doplňujeme vitamin D ze stravy či formou doplňkových preparátů.
A co když trpím revmatickou chorobou?
V takovém případě je potřeba najít dokonalou rovnováhu. Nesnažte se za každou cenu vystavovat se paprskům, ale raději se poraďte se svým lékařem. Hladinu vitaminu D lze zjistit jednoduchým krevním testem, a pokud bude potřeba, je možné si chybějící látku doplnit například ve formě tablet nebo injekcí.
Pokud máte revmatickou chorobu, měli byste také zapomenout na solária, v současné době prošla nejrůznější varování na toto téma snad všemi médii.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Osteoartróza představuje nejčastější kloubní onemocnění, které bývá spjato s obtěžující bolestí a omezením pohybu. Lékaři nyní přišli s novinkou – nemocným aplikují do poškozeného kloubu jejich vlastní plazmu.
Chladné počasí, namrzlé chodníky i vánoční stres mohou být pro pacienty s revmatoidní artritidou opravdovou výzvou. Víte, jak v zimních měsících potlačit artritickou bolest a bojovat se ztuhlostí kloubů?
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?
