Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Proč je vitamin D tak důležitý?
Tato látka je zcela nezbytná k udržení zdraví našich kostí a svalů. Podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, reguluje mineralizaci kostí, zvyšuje pevnost zubů, slouží k prevenci osteoporózy či křivice u dětí a hraje také roli v prevenci rakoviny tlustého střeva a prostaty.
Jak vitamin D vzniká?
Vitamin D vzniká v kůži, pokud je vystavena slunečnímu záření. Samozřejmě jej také můžeme získat z některých potravin, jako je například margarín, fortifikované mléčné výrobky, ryby, vejce nebo játra. Bohužel v těchto potravinách je vitamin D pořád v relativně malých dávkách a k udržení potřebných hladin zpravidla nepostačuje.
Kolik slunce je tedy zapotřebí…
V letních měsících se touto otázkou prakticky nemusíte zabývat. Stačí se několik minut denně pohybovat venku a nechat sluneční paprsky dopadat na obličej a paže.
V jarních a podzimních měsících pořád ještě slunečné dny nejsou výjimkou a stačí nám pak zhruba 10–15 minut na slunci 2–3× týdně. V zimě pak doplňujeme vitamin D ze stravy či formou doplňkových preparátů.
A co když trpím revmatickou chorobou?
V takovém případě je potřeba najít dokonalou rovnováhu. Nesnažte se za každou cenu vystavovat se paprskům, ale raději se poraďte se svým lékařem. Hladinu vitaminu D lze zjistit jednoduchým krevním testem, a pokud bude potřeba, je možné si chybějící látku doplnit například ve formě tablet nebo injekcí.
Pokud máte revmatickou chorobu, měli byste také zapomenout na solária, v současné době prošla nejrůznější varování na toto téma snad všemi médii.
Pravidelný pohyb a cvičení jsou důležité pro zachování dostatečné svalové síly a udržení funkčního rozsahu pohybu ve všech kloubech. Cvičit byste měli pravidelně, nejlépe dvakrát denně – ráno a večer.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.
Jaká mají revmatici rizika při nákaze covidem-19? Hrozí jim těžší průběh tohoto virového či jejich chronického onemocnění? Mají se bát očkování? Takových otázek teď běhá hlavami revmatiků mnoho, a to zcela právem. Odpovědi známe a jsou povzbudivé.
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.