Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Proč je vitamin D tak důležitý?
Tato látka je zcela nezbytná k udržení zdraví našich kostí a svalů. Podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, reguluje mineralizaci kostí, zvyšuje pevnost zubů, slouží k prevenci osteoporózy či křivice u dětí a hraje také roli v prevenci rakoviny tlustého střeva a prostaty.
Jak vitamin D vzniká?
Vitamin D vzniká v kůži, pokud je vystavena slunečnímu záření. Samozřejmě jej také můžeme získat z některých potravin, jako je například margarín, fortifikované mléčné výrobky, ryby, vejce nebo játra. Bohužel v těchto potravinách je vitamin D pořád v relativně malých dávkách a k udržení potřebných hladin zpravidla nepostačuje.
Kolik slunce je tedy zapotřebí…
V letních měsících se touto otázkou prakticky nemusíte zabývat. Stačí se několik minut denně pohybovat venku a nechat sluneční paprsky dopadat na obličej a paže.
V jarních a podzimních měsících pořád ještě slunečné dny nejsou výjimkou a stačí nám pak zhruba 10–15 minut na slunci 2–3× týdně. V zimě pak doplňujeme vitamin D ze stravy či formou doplňkových preparátů.
A co když trpím revmatickou chorobou?
V takovém případě je potřeba najít dokonalou rovnováhu. Nesnažte se za každou cenu vystavovat se paprskům, ale raději se poraďte se svým lékařem. Hladinu vitaminu D lze zjistit jednoduchým krevním testem, a pokud bude potřeba, je možné si chybějící látku doplnit například ve formě tablet nebo injekcí.
Pokud máte revmatickou chorobu, měli byste také zapomenout na solária, v současné době prošla nejrůznější varování na toto téma snad všemi médii.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Fibromyalgie – nevšední diagnóza, kterou mnozí lékaři jen těžko hledají v paměti. Nepochopené a často „poddiagnostikované“ onemocnění. Pro svého nositele však velmi zatěžující a svým chronickým průběhem až zničující. I proto je důležité ji diagnostikovat a začít léčit včas.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Pohyb je pro osoby trpící revmatickou nemocí bezpochyby nesmírně přínosný. Ovšem pouze za předpokladu, že cvičí správně. Následující rady napoví, co je velmi důležité při tréninku ohlídat.
