Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret.
Kouření, artritida a věk
Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu. Do výzkumu bylo zahrnuto více než tisíc dvě stě pacientů s revmatoidní artritidou a 871 zdravých jedinců ve věku 18 až 70 let. Genetický vliv na vznik artritidy byl sledován v krevních vzorcích, kde se vyšetřovala přítomnost a množství ACPA protilátek (anticitrullinated protein/peptid antibody). V krvi byla sledována také závažnost onemocnění.
Až třetina pacientů s artritidou byli kuřáci
Vědci zjistili, že artritidou trpěla až třetina kuřáků. Navíc díky měření hladin ACPA protilátek odhalili skutečnost, že přes šedesát procent pacientů s revmatoidní artritidou mělo nejzávažnější formu této nemoci. Kdo přitom kouřil 20 cigaret po dobu 20 let, měl více než 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že bude mít pozitivní test na přítomnost ACPA protilátek. Navíc více než polovina kuřáků byla geneticky pozitivní na přítomnost ACPA.
Ze získaných dat vědci vyvozují, že pokud má člověk vrozený skon ke vzniku revmatoidní artritidy, což mohou naznačovat například opakované výskyty této choroby v rodině, je lepší, vyvaruje-li se kouření. Sníží tak riziko, že u něj toto závažné onemocnění vzplane.
(zak)
Zdroj:
Ann Rheum Dis, Ann Rheum Dis. DOI: 10.1136/ard.2009.120899
Mezi přípravky biologické léčby patří také inhibitory TNF. Ty se s úspěchem používají u stále širšího spektra autoimunitních onemocnění a nedávno dokončená studie ukázala, že více než uspokojivé výsledky přinášejí i u velké části pacientů trpících juvenilní idiopatickou artritidou (JIA).
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
Chřipka je nepříjemný zážitek pro každého. Pokud máte revmatoidní artritidu, platí to dvojnásob. To proto, že každé autoimunitní onemocnění poškozuje funkci imunitního systému, takže se obtížněji brání infekcím.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Wellness procedury pomáhají navodit tělesnou i duševní pohodu a jejich obliba každým rokem stoupá. Svými proklamovanými blahodárnými účinky lákají také jedince léčící se s revmatickými chorobami. Jde o dobrý doplněk k terapii, anebo je lepší se jim vyhnout?
Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?
