Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret.
Kouření, artritida a věk
Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu. Do výzkumu bylo zahrnuto více než tisíc dvě stě pacientů s revmatoidní artritidou a 871 zdravých jedinců ve věku 18 až 70 let. Genetický vliv na vznik artritidy byl sledován v krevních vzorcích, kde se vyšetřovala přítomnost a množství ACPA protilátek (anticitrullinated protein/peptid antibody). V krvi byla sledována také závažnost onemocnění.
Až třetina pacientů s artritidou byli kuřáci
Vědci zjistili, že artritidou trpěla až třetina kuřáků. Navíc díky měření hladin ACPA protilátek odhalili skutečnost, že přes šedesát procent pacientů s revmatoidní artritidou mělo nejzávažnější formu této nemoci. Kdo přitom kouřil 20 cigaret po dobu 20 let, měl více než 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že bude mít pozitivní test na přítomnost ACPA protilátek. Navíc více než polovina kuřáků byla geneticky pozitivní na přítomnost ACPA.
Ze získaných dat vědci vyvozují, že pokud má člověk vrozený skon ke vzniku revmatoidní artritidy, což mohou naznačovat například opakované výskyty této choroby v rodině, je lepší, vyvaruje-li se kouření. Sníží tak riziko, že u něj toto závažné onemocnění vzplane.
(zak)
Zdroj:
Ann Rheum Dis, Ann Rheum Dis. DOI: 10.1136/ard.2009.120899
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Jaká mají revmatici rizika při nákaze covidem-19? Hrozí jim těžší průběh tohoto virového či jejich chronického onemocnění? Mají se bát očkování? Takových otázek teď běhá hlavami revmatiků mnoho, a to zcela právem. Odpovědi známe a jsou povzbudivé.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Vyvážená strava a vhodný pohyb jsou důležité pro všechny děti. U těch, které trpí juvenilní idiopatickou artritidou a dalšími chronickými nemocemi, to ale platí dvojnásob.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
