Revmatiky ohrožuje podzimní deprese. Jak s ní bojovat?
2. 9. 2016
Revmatoidní artritida coby chronické onemocnění ovlivňuje řadu oblastí života. U některých jedinců může být dokonce příčinou rozvoje deprese. Chmury hrozí zejména v období podzimu, kdy se výskyt poruch nálady zvyšuje obecně. Jak tomu nepropadnout a zůstat pozitivní?
Nedostatek slunce
Podzimní měsíce podle odborníků psychice příliš neprospívají. Psychiatři mluví o takzvané sezónní depresi. Začíná typicky s padajícím listím, pokračuje v zimě a ustupuje až s příchodem jara. Některé teorie vysvětlují podzimní pokles nálady jako následek nedostatku slunečního svitu, který vede ke snížení množství serotoninu v mozku. Serotonin se přitom účastní procesů, které se podílejí na vzniku našich nálad. Jeho nedostatek tak může vyústit v depresi, ale také v úzkostné stavy, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu.
Pohyb, světlo, kontakty
Pokud je deprese hluboká, nezbývá, než navštívit psychiatra a zahájit léčbu pomocí pilulek a psychoterapie. Pomoci může také terapie světlem. Trápí-li vás každoročně mírnější pokles nálady a podzimní nedostatek energie, bojujte proti těmto obtížím s předstihem. Vyzkoušet lze následující doporučení.
Pokuste se trávit co nejvíce času venku na denním světle.
Jezte vyváženou stravu, která vám dodá energii i látky potřebné ke tvorbě serotoninu.
Nepolevujte ve cvičení, i když se vám příliš hýbat nechce. Cvičte alespoň 5× týdně po dobu 30 minut.
Neuzavírejte se do sebe a zůstaňte v pravidelném kontaktu se svými známými.
Nesvěřujte své problémy alkoholu. Ten sice na chvíli uleví, v konečném důsledku ale psychické potíže výrazně zhoršuje.
Efektivní terapie revmatoidní artritidy a dobrý stav psychiky jdou ruku v ruce. Věnujte proto patřičnou péči nejen svému tělu, ale také duši.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Probouzíte se s palčivou bolestí, klouby máte oteklé a každý pohyb se stává utrpením? Váš organismus sužuje nemoc zvaná revmatoidní artritida, která vede k deformacím a znehybnění kloubů.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
