Revmatiky ohrožuje podzimní deprese. Jak s ní bojovat?
2. 9. 2016
Revmatoidní artritida coby chronické onemocnění ovlivňuje řadu oblastí života. U některých jedinců může být dokonce příčinou rozvoje deprese. Chmury hrozí zejména v období podzimu, kdy se výskyt poruch nálady zvyšuje obecně. Jak tomu nepropadnout a zůstat pozitivní?
Nedostatek slunce
Podzimní měsíce podle odborníků psychice příliš neprospívají. Psychiatři mluví o takzvané sezónní depresi. Začíná typicky s padajícím listím, pokračuje v zimě a ustupuje až s příchodem jara. Některé teorie vysvětlují podzimní pokles nálady jako následek nedostatku slunečního svitu, který vede ke snížení množství serotoninu v mozku. Serotonin se přitom účastní procesů, které se podílejí na vzniku našich nálad. Jeho nedostatek tak může vyústit v depresi, ale také v úzkostné stavy, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu.
Pohyb, světlo, kontakty
Pokud je deprese hluboká, nezbývá, než navštívit psychiatra a zahájit léčbu pomocí pilulek a psychoterapie. Pomoci může také terapie světlem. Trápí-li vás každoročně mírnější pokles nálady a podzimní nedostatek energie, bojujte proti těmto obtížím s předstihem. Vyzkoušet lze následující doporučení.
Pokuste se trávit co nejvíce času venku na denním světle.
Jezte vyváženou stravu, která vám dodá energii i látky potřebné ke tvorbě serotoninu.
Nepolevujte ve cvičení, i když se vám příliš hýbat nechce. Cvičte alespoň 5× týdně po dobu 30 minut.
Neuzavírejte se do sebe a zůstaňte v pravidelném kontaktu se svými známými.
Nesvěřujte své problémy alkoholu. Ten sice na chvíli uleví, v konečném důsledku ale psychické potíže výrazně zhoršuje.
Efektivní terapie revmatoidní artritidy a dobrý stav psychiky jdou ruku v ruce. Věnujte proto patřičnou péči nejen svému tělu, ale také duši.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Navrhl vám lékař možnost využít biologickou léčbu a vy nevíte, co od ní očekávat? Kladete si otázky, jak tato léčba vlastně probíhá a nakolik ovlivní váš život? Zde najdete základní informace o cílené léčbě. Podrobnosti by vám ale vždy měl vysvětlit váš lékař...
Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Pro žádného rodiče není příjemné zjistit, že jeho dítě trpí závažnou chorobou, kterou juvenilní idiopatická artritida (JIA) bezesporu je. Velký nápor představuje nejen na psychiku, ale také na čas.
