Revmatiky ohrožuje podzimní deprese. Jak s ní bojovat?
2. 9. 2016
Revmatoidní artritida coby chronické onemocnění ovlivňuje řadu oblastí života. U některých jedinců může být dokonce příčinou rozvoje deprese. Chmury hrozí zejména v období podzimu, kdy se výskyt poruch nálady zvyšuje obecně. Jak tomu nepropadnout a zůstat pozitivní?
Nedostatek slunce
Podzimní měsíce podle odborníků psychice příliš neprospívají. Psychiatři mluví o takzvané sezónní depresi. Začíná typicky s padajícím listím, pokračuje v zimě a ustupuje až s příchodem jara. Některé teorie vysvětlují podzimní pokles nálady jako následek nedostatku slunečního svitu, který vede ke snížení množství serotoninu v mozku. Serotonin se přitom účastní procesů, které se podílejí na vzniku našich nálad. Jeho nedostatek tak může vyústit v depresi, ale také v úzkostné stavy, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu.
Pohyb, světlo, kontakty
Pokud je deprese hluboká, nezbývá, než navštívit psychiatra a zahájit léčbu pomocí pilulek a psychoterapie. Pomoci může také terapie světlem. Trápí-li vás každoročně mírnější pokles nálady a podzimní nedostatek energie, bojujte proti těmto obtížím s předstihem. Vyzkoušet lze následující doporučení.
Pokuste se trávit co nejvíce času venku na denním světle.
Jezte vyváženou stravu, která vám dodá energii i látky potřebné ke tvorbě serotoninu.
Nepolevujte ve cvičení, i když se vám příliš hýbat nechce. Cvičte alespoň 5× týdně po dobu 30 minut.
Neuzavírejte se do sebe a zůstaňte v pravidelném kontaktu se svými známými.
Nesvěřujte své problémy alkoholu. Ten sice na chvíli uleví, v konečném důsledku ale psychické potíže výrazně zhoršuje.
Efektivní terapie revmatoidní artritidy a dobrý stav psychiky jdou ruku v ruce. Věnujte proto patřičnou péči nejen svému tělu, ale také duši.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
Osteoartróza představuje nejčastější kloubní onemocnění, které bývá spjato s obtěžující bolestí a omezením pohybu. Lékaři nyní přišli s novinkou – nemocným aplikují do poškozeného kloubu jejich vlastní plazmu.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
