Revmatiky ohrožuje podzimní deprese. Jak s ní bojovat?
2. 9. 2016
Revmatoidní artritida coby chronické onemocnění ovlivňuje řadu oblastí života. U některých jedinců může být dokonce příčinou rozvoje deprese. Chmury hrozí zejména v období podzimu, kdy se výskyt poruch nálady zvyšuje obecně. Jak tomu nepropadnout a zůstat pozitivní?
Nedostatek slunce
Podzimní měsíce podle odborníků psychice příliš neprospívají. Psychiatři mluví o takzvané sezónní depresi. Začíná typicky s padajícím listím, pokračuje v zimě a ustupuje až s příchodem jara. Některé teorie vysvětlují podzimní pokles nálady jako následek nedostatku slunečního svitu, který vede ke snížení množství serotoninu v mozku. Serotonin se přitom účastní procesů, které se podílejí na vzniku našich nálad. Jeho nedostatek tak může vyústit v depresi, ale také v úzkostné stavy, poruchy spánku, podrážděnost i agresivitu.
Pohyb, světlo, kontakty
Pokud je deprese hluboká, nezbývá, než navštívit psychiatra a zahájit léčbu pomocí pilulek a psychoterapie. Pomoci může také terapie světlem. Trápí-li vás každoročně mírnější pokles nálady a podzimní nedostatek energie, bojujte proti těmto obtížím s předstihem. Vyzkoušet lze následující doporučení.
Pokuste se trávit co nejvíce času venku na denním světle.
Jezte vyváženou stravu, která vám dodá energii i látky potřebné ke tvorbě serotoninu.
Nepolevujte ve cvičení, i když se vám příliš hýbat nechce. Cvičte alespoň 5× týdně po dobu 30 minut.
Neuzavírejte se do sebe a zůstaňte v pravidelném kontaktu se svými známými.
Nesvěřujte své problémy alkoholu. Ten sice na chvíli uleví, v konečném důsledku ale psychické potíže výrazně zhoršuje.
Efektivní terapie revmatoidní artritidy a dobrý stav psychiky jdou ruku v ruce. Věnujte proto patřičnou péči nejen svému tělu, ale také duši.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
Revmatoidní artritida ohrožuje asi 0,8 % světové populace. Snížit pravděpodobnost jejího vzniku lze přitom změnou životního stylu. Na co se konkrétně zaměřit, vám napoví následující řádky.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Je jen málo tak všestranných a užitečných sportovních aktivit, jako je severská chůze – nordic walking. Chůze s dvěma hůlkami podobnými těm běžkařským procvičuje a posiluje až 90 % svalů v lidském těle. Již dlouho nejde o prostou módní záležitost, investice do nordic walkingu je jen jednorázová a nenáročná.
