Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest.
Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest. Ale právě bolest, která nemoc provází, lidi od pohybu odrazuje. Vzniká tak dokonalý začarovaný kruh.
Dokonce i pro pacienty, kteří jsou si nebezpečí sedavého života vědomi, je těžké odhadnout dostatečné množství pohybu. Závisí to na osobnosti a vážnosti jejich artritidy? Existuje něco jako příliš mnoho aktivity stejně jako její nedostatek?
Revmatolog Dr. Zashin říká: „Pacientům s artritidou může sedavý způsob života dočasně pomoci cítit se lépe. Například pokud jsou lidé s těžkou artritidou na několik dní v nemocnici, jejich bolesti se zmírní. Jenže tato úleva má krátké trvání, zatímco následek sedavého způsobu života může vést k obezitě.
Ta představuje nadměrnou zátěž pro kolenní a kyčelní klouby, a proto také může vést k výraznému zhoršení bolesti v těchto kloubech. Při pohybu se v mozku uvolňují endorfiny, a proto jsou lidé bez pohybu náchylnější k depresi, která je často provázena bolestí a únavou.“
Rozcvičte tělo
Nutnost pohybu při této nemoci možná není na první pohled zcela zřejmá, o to důležitější ale je. Pamatujte, že jde o vaše zdraví.
Zkuste do svého denního režimu zařadit následující rady:
cvičte s partnerem, to vás bude motivovat
mít psa je dobrou cestou k pravidelné chůzi
zapojte se do skupinového cvičení ve svém okolí
Fyzická aktivita má mnoho pozitivních účinků, jako spánek, snížení tělesné hmotnosti a zlepšení nálady. To vše pomáhá omezit artritickou bolest. Správné množství pohybu a cvičení je velmi individuální. Pokud pacient cítí, že se den po cvičení či jiné pohybové aktivitě bolest zhoršuje, cvičil pravděpodobně příliš. S fyzickou aktivitou se má začínat postupně, aby si každý mohl najít svoji úroveň. Důležité je ale vytrvat.
Artritida je odborný název pro zánětlivé onemocnění kloubu, které může být způsobeno celou řadou nemocí. Artróza je naopak nezánětlivé onemocnění kloubu způsobené nadměrným zatěžováním. Revmatismus je všeobecný název pro nemoci způsobující bolest nebo zatuhnutí části pohybového ústrojí – kloubu, kosti, šlach nebo vazů.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Přestože se práce na počítači jeví jako jedna z nejjednodušších a nejméně náročných činností, pro lidi trpící revmatoidní artritidou může představovat noční můru.
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Nejen chůze, ale i oblékání, osobní hygiena, stravování a příprava potravy či například psaní nebo i jen zvedání předmětů může být pro pacienta s revmatoidní artritidou obtížně řešitelné až neřešitelné.
Většina lidí s revmatoidní artritidou může i přes závažnost onemocnění žít aktivní a plnohodnotný život. Prozradíme vám pět nejběžnějších pochybení, kvůli kterým se to části pacientů nedaří.
