Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest.
Artritičtí pacienti mají problém v podobě nerovnováhy mezi odpočinkem a aktivitou. A to i přesto, že pravidelný pohyb snižuje bolest. Ale právě bolest, která nemoc provází, lidi od pohybu odrazuje. Vzniká tak dokonalý začarovaný kruh.
Dokonce i pro pacienty, kteří jsou si nebezpečí sedavého života vědomi, je těžké odhadnout dostatečné množství pohybu. Závisí to na osobnosti a vážnosti jejich artritidy? Existuje něco jako příliš mnoho aktivity stejně jako její nedostatek?
Revmatolog Dr. Zashin říká: „Pacientům s artritidou může sedavý způsob života dočasně pomoci cítit se lépe. Například pokud jsou lidé s těžkou artritidou na několik dní v nemocnici, jejich bolesti se zmírní. Jenže tato úleva má krátké trvání, zatímco následek sedavého způsobu života může vést k obezitě.
Ta představuje nadměrnou zátěž pro kolenní a kyčelní klouby, a proto také může vést k výraznému zhoršení bolesti v těchto kloubech. Při pohybu se v mozku uvolňují endorfiny, a proto jsou lidé bez pohybu náchylnější k depresi, která je často provázena bolestí a únavou.“
Rozcvičte tělo
Nutnost pohybu při této nemoci možná není na první pohled zcela zřejmá, o to důležitější ale je. Pamatujte, že jde o vaše zdraví.
Zkuste do svého denního režimu zařadit následující rady:
cvičte s partnerem, to vás bude motivovat
mít psa je dobrou cestou k pravidelné chůzi
zapojte se do skupinového cvičení ve svém okolí
Fyzická aktivita má mnoho pozitivních účinků, jako spánek, snížení tělesné hmotnosti a zlepšení nálady. To vše pomáhá omezit artritickou bolest. Správné množství pohybu a cvičení je velmi individuální. Pokud pacient cítí, že se den po cvičení či jiné pohybové aktivitě bolest zhoršuje, cvičil pravděpodobně příliš. S fyzickou aktivitou se má začínat postupně, aby si každý mohl najít svoji úroveň. Důležité je ale vytrvat.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
