Sluneční paprsky umí nejen potěšit, ale také potrápit – spálenou kůži zná většina z nás. Problémem ale může být i tzv. fototoxicita.
Rychlý nástup potíží
Fototoxicita je kožní reakce, která se objeví po vystavení kůže slunečním paprskům či jiným zdrojům ultrafialového záření. Pokožka bývá výrazně zarudlá, velmi citlivá a bolestivá na dotek. Berete-li nějaké léky ve vysokých dávkách, mohou se objevit i puchýře, otoky a kopřivka. Kožní reakce nastává brzy, zhruba do 24 hodin. Výskyt a závažnost reakce záleží na dávce užitého léku a míře slunečního záření.
Jak se chránit?
Čtěte příbalové letáky – vždy když začínáte užívat nějaký nový lék, důkladně si přečtěte příbal, zda jeho nežádoucím účinkem není fototoxicita.
Vyhněte se slunečním paprskům – úplně to většinou nelze, proto omezte alespoň vycházení v době, kdy jsou sluneční paprsky nejagresivnější, tedy od 11 do 15 hodin. Obecně se pokuste zkrátit dobu na slunci na nezbytně nutnou.
Oblečte se – chraňte svou kůži vhodným oděvem. Ideální jsou světlé tkaniny, které nepropouštějí sluneční paprsky. Vhodné jsou dlouhé rukávy a nohavice a pokrývka hlavy. Noste sluneční brýle.
Namažte se – opalovací krémy působící na principu fyzikálních filtrů jsou vhodnější. Jako fyzikální filtry se využívají oxidy zinku nebo titanu. Tyto krémy navíc nezpůsobují kožní alergické reakce.
I s revmatoidní artritidou si lze léto náležitě užít, ale je potřeba na tato skrytá rizika myslet. Pokud se u vás objeví během léčby jakákoliv nežádoucí reakce, spojte se se svým ošetřujícím lékařem.
Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Při každé návštěvě vyšetří lékař vaše klouby. Také se budete muset podrobit pravidelným rentgenům a vyšetřením krve. Těmito způsoby lékař sleduje postup onemocnění a zjišťuje, zda léčba vyhovuje...
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
Současné sychravé počasí a chladné šedavé dny na náladě nikomu nepřidají. Převážná část populace sice zvládá tohle roční období bez větších problémů, ovšem některé jedince doslova deptá.
