Sluneční paprsky umí nejen potěšit, ale také potrápit – spálenou kůži zná většina z nás. Problémem ale může být i tzv. fototoxicita.
Rychlý nástup potíží
Fototoxicita je kožní reakce, která se objeví po vystavení kůže slunečním paprskům či jiným zdrojům ultrafialového záření. Pokožka bývá výrazně zarudlá, velmi citlivá a bolestivá na dotek. Berete-li nějaké léky ve vysokých dávkách, mohou se objevit i puchýře, otoky a kopřivka. Kožní reakce nastává brzy, zhruba do 24 hodin. Výskyt a závažnost reakce záleží na dávce užitého léku a míře slunečního záření.
Jak se chránit?
Čtěte příbalové letáky – vždy když začínáte užívat nějaký nový lék, důkladně si přečtěte příbal, zda jeho nežádoucím účinkem není fototoxicita.
Vyhněte se slunečním paprskům – úplně to většinou nelze, proto omezte alespoň vycházení v době, kdy jsou sluneční paprsky nejagresivnější, tedy od 11 do 15 hodin. Obecně se pokuste zkrátit dobu na slunci na nezbytně nutnou.
Oblečte se – chraňte svou kůži vhodným oděvem. Ideální jsou světlé tkaniny, které nepropouštějí sluneční paprsky. Vhodné jsou dlouhé rukávy a nohavice a pokrývka hlavy. Noste sluneční brýle.
Namažte se – opalovací krémy působící na principu fyzikálních filtrů jsou vhodnější. Jako fyzikální filtry se využívají oxidy zinku nebo titanu. Tyto krémy navíc nezpůsobují kožní alergické reakce.
I s revmatoidní artritidou si lze léto náležitě užít, ale je potřeba na tato skrytá rizika myslet. Pokud se u vás objeví během léčby jakákoliv nežádoucí reakce, spojte se se svým ošetřujícím lékařem.
Vyvážená strava a vhodný pohyb jsou důležité pro všechny děti. U těch, které trpí juvenilní idiopatickou artritidou a dalšími chronickými nemocemi, to ale platí dvojnásob.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Artritida je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby i jiné části těla. Tato choroba však často dlouho uniká správné diagnóze. Její příznaky mohou napodobovat jiné nemoci a jsou velmi pestré. Zjistěte, jaká „překvapení“ může revmatoidní artritida skrývat.
Pravidelný pohyb a cvičení jsou důležité pro zachování dostatečné svalové síly a udržení funkčního rozsahu pohybu ve všech kloubech. Cvičit byste měli pravidelně, nejlépe dvakrát denně – ráno a večer.
Jaká mají revmatici rizika při nákaze covidem-19? Hrozí jim těžší průběh tohoto virového či jejich chronického onemocnění? Mají se bát očkování? Takových otázek teď běhá hlavami revmatiků mnoho, a to zcela právem. Odpovědi známe a jsou povzbudivé.
