Sluneční paprsky umí nejen potěšit, ale také potrápit – spálenou kůži zná většina z nás. Problémem ale může být i tzv. fototoxicita.
Rychlý nástup potíží
Fototoxicita je kožní reakce, která se objeví po vystavení kůže slunečním paprskům či jiným zdrojům ultrafialového záření. Pokožka bývá výrazně zarudlá, velmi citlivá a bolestivá na dotek. Berete-li nějaké léky ve vysokých dávkách, mohou se objevit i puchýře, otoky a kopřivka. Kožní reakce nastává brzy, zhruba do 24 hodin. Výskyt a závažnost reakce záleží na dávce užitého léku a míře slunečního záření.
Jak se chránit?
Čtěte příbalové letáky – vždy když začínáte užívat nějaký nový lék, důkladně si přečtěte příbal, zda jeho nežádoucím účinkem není fototoxicita.
Vyhněte se slunečním paprskům – úplně to většinou nelze, proto omezte alespoň vycházení v době, kdy jsou sluneční paprsky nejagresivnější, tedy od 11 do 15 hodin. Obecně se pokuste zkrátit dobu na slunci na nezbytně nutnou.
Oblečte se – chraňte svou kůži vhodným oděvem. Ideální jsou světlé tkaniny, které nepropouštějí sluneční paprsky. Vhodné jsou dlouhé rukávy a nohavice a pokrývka hlavy. Noste sluneční brýle.
Namažte se – opalovací krémy působící na principu fyzikálních filtrů jsou vhodnější. Jako fyzikální filtry se využívají oxidy zinku nebo titanu. Tyto krémy navíc nezpůsobují kožní alergické reakce.
I s revmatoidní artritidou si lze léto náležitě užít, ale je potřeba na tato skrytá rizika myslet. Pokud se u vás objeví během léčby jakákoliv nežádoucí reakce, spojte se se svým ošetřujícím lékařem.
Je jen málo tak všestranných a užitečných sportovních aktivit, jako je severská chůze – nordic walking. Chůze s dvěma hůlkami podobnými těm běžkařským procvičuje a posiluje až 90 % svalů v lidském těle. Již dlouho nejde o prostou módní záležitost, investice do nordic walkingu je jen jednorázová a nenáročná.
Revmatické nemoci jsou skupinou onemocnění, které charakterizuje především chronický zánět na autoimunitním podkladě. Ten se může objevovat v různých orgánových soustavách a projevovat se rozličným způsobem. Stejné je to i s přidruženými onemocněními, které revmatické nemoci mohou doprovázet – týkat se mohou srdce, plic, ledvin, kůže i dalších orgánů.
Pečlivé pozorování pacienta, který onemocněl tuberkulózou a zároveň trpěl revmatoidní artritidou, pomohlo kdysi objevit fakt, že soli zlata příznivě působí na stav revmatoidní artritidy.
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Kuřecí kolagen může poskytnout úlevu od příznaků revmatoidní artritidy. Na toto téma totiž proběhla kontrolovaná a dvojitě zaslepená studie, která potvrdila, že kuřecí kolagen typu II je bezpečnou a účinnou léčbou právě pro pacienty s revmatoidní artritidou.
