Aktivita revmatoidní artritidy v průběhu roku kolísá, mění se podle sezóny. Na jaře je obecně aktivita onemocnění vyšší, na podzim pak do určité míry "usíná" spolu s přírodou.
Jak vlastně vypadají konkrétní projevy onemocnění, jejichž intenzita kolísá v průběhu roku? Lékaři v Japonsku před časem provedli studii, která se tímto tématem zabývala. Zjistili, že ze všech kategorií, podle kterých je možné hodnotit aktivitu revmatoidní artritidy, se v jarních a podzimních měsících proměňovaly téměř všechny.
Co se děje s projevy revmatoidní artritidy na jaře:
Počet bolestivých a citlivých kloubů se zvyšuje.
Počet oteklých kloubů se zvyšuje.
Bolest pociťovaná pacientem se zhoršuje.
Celkové hodnocení vlastního zdravotního stavu pacientem se zhoršuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou udává pacient, se zvyšuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou pozoruje lékař, se zvyšuje.
Koncentrace C-reaktivního proteinu, který je ukazatelem zánětlivých procesů v organismu, se zvyšuje.
Hodnota sedimentace erytrocytů, která je také ukazatelem zánětu v organismu, se zvyšuje.
Koncentrace revmatoidního faktoru v krvi se zvyšuje.
Co se naopak v průběhu roku nemění:
Stav aktivity onemocnění hodnocený praktickým lékařem.
Důvod kolísání příznaků? Neznámý
Ačkoliv by se zdálo, že na kolísání aktivity onemocnění v průběhu roku má největší vliv aktuální počasí, tento předpoklad se nepotvrdil. Během studie, ze které výše uvedené závěry vycházejí, byly sledovány příznaky revmatoidní artritidy v určitou roční dobu. K těmto záznamům pak bylo snadné dohledat údaje o meteorologických podmínkách, které v daném období panovaly. Kupodivu z následného porovnání výsledků studie s meteorologickými měřeními nevyplynulo, že by aktuální počasí, tlak, teplota, vlhkost vzduchu nebo sluneční svit měly na projevy revmatoidní artritidy znatelný vliv.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Nemoc by neměla dítě nijak omezovat...
Je to tak. Vzpírání těžších břemen může podle vědců pomoci bolavým kloubům. Zejména pak u lidí trpících revmatoidní artritidou. Tvrdí to britští vědci. Trénink zahrnuje periodické zvyšování váhy při cvičení, což zlepší funkce svalů a následně i kloubů.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Revmatoidní artritida ohrožuje asi 0,8 % světové populace. Snížit pravděpodobnost jejího vzniku lze přitom změnou životního stylu. Na co se konkrétně zaměřit, vám napoví následující řádky.
