Aktivita revmatoidní artritidy v průběhu roku kolísá, mění se podle sezóny. Na jaře je obecně aktivita onemocnění vyšší, na podzim pak do určité míry "usíná" spolu s přírodou.
Jak vlastně vypadají konkrétní projevy onemocnění, jejichž intenzita kolísá v průběhu roku? Lékaři v Japonsku před časem provedli studii, která se tímto tématem zabývala. Zjistili, že ze všech kategorií, podle kterých je možné hodnotit aktivitu revmatoidní artritidy, se v jarních a podzimních měsících proměňovaly téměř všechny.
Co se děje s projevy revmatoidní artritidy na jaře:
Počet bolestivých a citlivých kloubů se zvyšuje.
Počet oteklých kloubů se zvyšuje.
Bolest pociťovaná pacientem se zhoršuje.
Celkové hodnocení vlastního zdravotního stavu pacientem se zhoršuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou udává pacient, se zvyšuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou pozoruje lékař, se zvyšuje.
Koncentrace C-reaktivního proteinu, který je ukazatelem zánětlivých procesů v organismu, se zvyšuje.
Hodnota sedimentace erytrocytů, která je také ukazatelem zánětu v organismu, se zvyšuje.
Koncentrace revmatoidního faktoru v krvi se zvyšuje.
Co se naopak v průběhu roku nemění:
Stav aktivity onemocnění hodnocený praktickým lékařem.
Důvod kolísání příznaků? Neznámý
Ačkoliv by se zdálo, že na kolísání aktivity onemocnění v průběhu roku má největší vliv aktuální počasí, tento předpoklad se nepotvrdil. Během studie, ze které výše uvedené závěry vycházejí, byly sledovány příznaky revmatoidní artritidy v určitou roční dobu. K těmto záznamům pak bylo snadné dohledat údaje o meteorologických podmínkách, které v daném období panovaly. Kupodivu z následného porovnání výsledků studie s meteorologickými měřeními nevyplynulo, že by aktuální počasí, tlak, teplota, vlhkost vzduchu nebo sluneční svit měly na projevy revmatoidní artritidy znatelný vliv.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Je jen málo tak všestranných a užitečných sportovních aktivit, jako je severská chůze – nordic walking. Chůze s dvěma hůlkami podobnými těm běžkařským procvičuje a posiluje až 90 % svalů v lidském těle. Již dlouho nejde o prostou módní záležitost, investice do nordic walkingu je jen jednorázová a nenáročná.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
