Aktivita revmatoidní artritidy v průběhu roku kolísá, mění se podle sezóny. Na jaře je obecně aktivita onemocnění vyšší, na podzim pak do určité míry "usíná" spolu s přírodou.
Jak vlastně vypadají konkrétní projevy onemocnění, jejichž intenzita kolísá v průběhu roku? Lékaři v Japonsku před časem provedli studii, která se tímto tématem zabývala. Zjistili, že ze všech kategorií, podle kterých je možné hodnotit aktivitu revmatoidní artritidy, se v jarních a podzimních měsících proměňovaly téměř všechny.
Co se děje s projevy revmatoidní artritidy na jaře:
Počet bolestivých a citlivých kloubů se zvyšuje.
Počet oteklých kloubů se zvyšuje.
Bolest pociťovaná pacientem se zhoršuje.
Celkové hodnocení vlastního zdravotního stavu pacientem se zhoršuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou udává pacient, se zvyšuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou pozoruje lékař, se zvyšuje.
Koncentrace C-reaktivního proteinu, který je ukazatelem zánětlivých procesů v organismu, se zvyšuje.
Hodnota sedimentace erytrocytů, která je také ukazatelem zánětu v organismu, se zvyšuje.
Koncentrace revmatoidního faktoru v krvi se zvyšuje.
Co se naopak v průběhu roku nemění:
Stav aktivity onemocnění hodnocený praktickým lékařem.
Důvod kolísání příznaků? Neznámý
Ačkoliv by se zdálo, že na kolísání aktivity onemocnění v průběhu roku má největší vliv aktuální počasí, tento předpoklad se nepotvrdil. Během studie, ze které výše uvedené závěry vycházejí, byly sledovány příznaky revmatoidní artritidy v určitou roční dobu. K těmto záznamům pak bylo snadné dohledat údaje o meteorologických podmínkách, které v daném období panovaly. Kupodivu z následného porovnání výsledků studie s meteorologickými měřeními nevyplynulo, že by aktuální počasí, tlak, teplota, vlhkost vzduchu nebo sluneční svit měly na projevy revmatoidní artritidy znatelný vliv.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Přestože se v dnešní době čím dál více spoléháme v péči o chronicky nemocné a starší lidi na zdravotní systém, nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných a pečovatelské domy, mnohé nasvědčuje tomu, že tento stav není zdaleka ideální...
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Oteklý bolestivý kloub, díky kterému se nemůžete hýbat, jak jste zvyklí. Pokud je to i váš případ, neváhejte a jděte k lékaři. Možná máte tzv. vodu v koleni, která může signalizovat závažné onemocnění.
