Aktivita revmatoidní artritidy v průběhu roku kolísá, mění se podle sezóny. Na jaře je obecně aktivita onemocnění vyšší, na podzim pak do určité míry "usíná" spolu s přírodou.
Jak vlastně vypadají konkrétní projevy onemocnění, jejichž intenzita kolísá v průběhu roku? Lékaři v Japonsku před časem provedli studii, která se tímto tématem zabývala. Zjistili, že ze všech kategorií, podle kterých je možné hodnotit aktivitu revmatoidní artritidy, se v jarních a podzimních měsících proměňovaly téměř všechny.
Co se děje s projevy revmatoidní artritidy na jaře:
Počet bolestivých a citlivých kloubů se zvyšuje.
Počet oteklých kloubů se zvyšuje.
Bolest pociťovaná pacientem se zhoršuje.
Celkové hodnocení vlastního zdravotního stavu pacientem se zhoršuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou udává pacient, se zvyšuje.
Celkové skóre aktivity onemocnění, kterou pozoruje lékař, se zvyšuje.
Koncentrace C-reaktivního proteinu, který je ukazatelem zánětlivých procesů v organismu, se zvyšuje.
Hodnota sedimentace erytrocytů, která je také ukazatelem zánětu v organismu, se zvyšuje.
Koncentrace revmatoidního faktoru v krvi se zvyšuje.
Co se naopak v průběhu roku nemění:
Stav aktivity onemocnění hodnocený praktickým lékařem.
Důvod kolísání příznaků? Neznámý
Ačkoliv by se zdálo, že na kolísání aktivity onemocnění v průběhu roku má největší vliv aktuální počasí, tento předpoklad se nepotvrdil. Během studie, ze které výše uvedené závěry vycházejí, byly sledovány příznaky revmatoidní artritidy v určitou roční dobu. K těmto záznamům pak bylo snadné dohledat údaje o meteorologických podmínkách, které v daném období panovaly. Kupodivu z následného porovnání výsledků studie s meteorologickými měřeními nevyplynulo, že by aktuální počasí, tlak, teplota, vlhkost vzduchu nebo sluneční svit měly na projevy revmatoidní artritidy znatelný vliv.
Pacientská organizace Revma Liga, která pomáhá lidem s revmatickými onemocněními, si jako jednu z hlavních náplní své činnosti v roce 2020 zvolila pořádání podpůrných workshopů pro pacienty a jejich blízké. V návaznosti na sebe tak proběhly začátkem letošního roku semináře Jak zvládnout svoji nemoc a Komunikace (nejen) s lékařem.
Sezením, chůzí nebo postáváním trávíme většinu dne. Proto je důležité dělat tyto činnosti správně. Že to umí každé malé děcko? Omyl, tak snadné to není.
Letošním tématem Světového dne artritidy je „Let’s work together“, neboli „Pracujme společně“ a cílem je inspirovat lidi s revmatickými nemocemi a povzbudit je do práce nejen společně s jejich zaměstnavateli a kolegy, ale také se zdravotníky, kteří je léčí.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
