Sluneční paprsky umí nejen potěšit, ale také potrápit – spálenou kůži zná většina z nás. Problémem ale může být i tzv. fototoxicita.
Rychlý nástup potíží
Fototoxicita je kožní reakce, která se objeví po vystavení kůže slunečním paprskům či jiným zdrojům ultrafialového záření. Pokožka bývá výrazně zarudlá, velmi citlivá a bolestivá na dotek. Berete-li nějaké léky ve vysokých dávkách, mohou se objevit i puchýře, otoky a kopřivka. Kožní reakce nastává brzy, zhruba do 24 hodin. Výskyt a závažnost reakce záleží na dávce užitého léku a míře slunečního záření.
Jak se chránit?
Čtěte příbalové letáky – vždy když začínáte užívat nějaký nový lék, důkladně si přečtěte příbal, zda jeho nežádoucím účinkem není fototoxicita.
Vyhněte se slunečním paprskům – úplně to většinou nelze, proto omezte alespoň vycházení v době, kdy jsou sluneční paprsky nejagresivnější, tedy od 11 do 15 hodin. Obecně se pokuste zkrátit dobu na slunci na nezbytně nutnou.
Oblečte se – chraňte svou kůži vhodným oděvem. Ideální jsou světlé tkaniny, které nepropouštějí sluneční paprsky. Vhodné jsou dlouhé rukávy a nohavice a pokrývka hlavy. Noste sluneční brýle.
Namažte se – opalovací krémy působící na principu fyzikálních filtrů jsou vhodnější. Jako fyzikální filtry se využívají oxidy zinku nebo titanu. Tyto krémy navíc nezpůsobují kožní alergické reakce.
I s revmatoidní artritidou si lze léto náležitě užít, ale je potřeba na tato skrytá rizika myslet. Pokud se u vás objeví během léčby jakákoliv nežádoucí reakce, spojte se se svým ošetřujícím lékařem.
Nesteroidní antiflogistika jsou léky tlumící zánět a bolest. Pomáhají při bolesti zubů, svalů či při bolestivé menstruaci. Někteří pacienti s trvalými bolestmi, například při revmatoidní artritidě, si život bez nich ani nedokážou představit. I tyto přípravky však mají svá proti.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Chřipka je nepříjemný zážitek pro každého. Pokud máte revmatoidní artritidu, platí to dvojnásob. To proto, že každé autoimunitní onemocnění poškozuje funkci imunitního systému, takže se obtížněji brání infekcím.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Imunitní systém je v dnešní době zatěžován ze všech stran: znečistěným ovzduším, nekvalitním stravováním, nedostatkem odpočinku, pohybu, a také stresem. Psychika má totiž na imunitu velký vliv.
Vědci začali s testováním speciálního elektronického zařízení, které by se mohlo uplatnit při léčbě symptomů revmatoidní artritidy. Pokud se novinka osvědčí, nemocní by se v budoucnosti mohli obejít bez nutnosti užívat klasické léky.
