Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Většina dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) má různě vážné problémy se školní docházkou. Některé děti jsou rády, že nemohou chodit do školy, a snaží se zůstat doma, co nejdéle to jde, jiné se naopak nemohou dočkat a chtěly by zpět dříve, než je to vhodné. Obecně platí, že dítě s chronickým onemocněním by mělo nastoupit zpět do školy, co nejdříve je to možné, aby se jeho životní styl jen minimálně lišil od normálu.
Plánování návratu do školy
Hladkému návratu do školní lavice může pomoci, pokud si společně s lékařem a s učiteli stanovíte přibližný plán. Pod pojmem „plán“ si nemusíte představovat nic složitého, ale je výhodné se zprvu zaměřit na věci, které vaše dítě samo chce. Pokud přání dítěte zní: „Chci chodit do školy,“ potom je nejlepší začít například nejdříve s docházkou na polovinu dne a postupně přidávat až do dosažení plné docházky. V případě, že dítě vysloveně stojí o některé předměty nebo mimoškolní zájmové kroužky, zkuste stanovit takový rozvrh, který zahrnuje tyto hodiny.
Stanovte si jasná pravidla
Plán návratu do školy také musí zahrnovat jasná pravidla pro případ, že se dítěti ve škole udělá špatně. Domluvte se s učiteli, jak postupovat, když si bude dítě stěžovat na bolest, nebude se cítit dobře nebo bude potřebovat jakoukoliv speciální pomoc. Nezapomeňte ani na pravidelné užívání léků i během doby vyučování. Důležité je ve spolupráci s ošetřujícím lékařem rozhodnout, zda je pro dítě vhodná školní tělesná výchova a v jakém rozsahu. Učitelé by také měli připravit spolužáky na návrat nemocného kamaráda. Vaše dítě by ovšem mělo mít možnost rozhodnout, komu a jaké informace o svém zdravotním stavu sdělí.
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Revmatické nemoci jsou skupinou onemocnění, které charakterizuje především chronický zánět na autoimunitním podkladě. Ten se může objevovat v různých orgánových soustavách a projevovat se rozličným způsobem. Stejné je to i s přidruženými onemocněními, které revmatické nemoci mohou doprovázet – týkat se mohou srdce, plic, ledvin, kůže i dalších orgánů.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
