Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Většina dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) má různě vážné problémy se školní docházkou. Některé děti jsou rády, že nemohou chodit do školy, a snaží se zůstat doma, co nejdéle to jde, jiné se naopak nemohou dočkat a chtěly by zpět dříve, než je to vhodné. Obecně platí, že dítě s chronickým onemocněním by mělo nastoupit zpět do školy, co nejdříve je to možné, aby se jeho životní styl jen minimálně lišil od normálu.
Plánování návratu do školy
Hladkému návratu do školní lavice může pomoci, pokud si společně s lékařem a s učiteli stanovíte přibližný plán. Pod pojmem „plán“ si nemusíte představovat nic složitého, ale je výhodné se zprvu zaměřit na věci, které vaše dítě samo chce. Pokud přání dítěte zní: „Chci chodit do školy,“ potom je nejlepší začít například nejdříve s docházkou na polovinu dne a postupně přidávat až do dosažení plné docházky. V případě, že dítě vysloveně stojí o některé předměty nebo mimoškolní zájmové kroužky, zkuste stanovit takový rozvrh, který zahrnuje tyto hodiny.
Stanovte si jasná pravidla
Plán návratu do školy také musí zahrnovat jasná pravidla pro případ, že se dítěti ve škole udělá špatně. Domluvte se s učiteli, jak postupovat, když si bude dítě stěžovat na bolest, nebude se cítit dobře nebo bude potřebovat jakoukoliv speciální pomoc. Nezapomeňte ani na pravidelné užívání léků i během doby vyučování. Důležité je ve spolupráci s ošetřujícím lékařem rozhodnout, zda je pro dítě vhodná školní tělesná výchova a v jakém rozsahu. Učitelé by také měli připravit spolužáky na návrat nemocného kamaráda. Vaše dítě by ovšem mělo mít možnost rozhodnout, komu a jaké informace o svém zdravotním stavu sdělí.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Artritida je odborný název pro zánětlivé onemocnění kloubu, které může být způsobeno celou řadou nemocí. Artróza je naopak nezánětlivé onemocnění kloubu způsobené nadměrným zatěžováním. Revmatismus je všeobecný název pro nemoci způsobující bolest nebo zatuhnutí části pohybového ústrojí – kloubu, kosti, šlach nebo vazů.
Zhruba tak by se dal charakterizovat fakt, že pokud kloubům zvláště v zimě trošku „nepřilepšíme“, důsledky by nás mohly pěkně bolet. Ve stávajícím období se zkrátka vyplatí věnovat zvýšenou pozornost výživě a nezapomínat ani na vhodné doplňky stravy.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Nadcházející svátky jsou spojeny s řadou obecných i soukromých tradic. Některé jsou docela nevinné, jiné jsou ale pro revmatiky tvrdým oříškem. Připravte si louskáček, zvládnout se dá vše.
