Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Většina dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) má různě vážné problémy se školní docházkou. Některé děti jsou rády, že nemohou chodit do školy, a snaží se zůstat doma, co nejdéle to jde, jiné se naopak nemohou dočkat a chtěly by zpět dříve, než je to vhodné. Obecně platí, že dítě s chronickým onemocněním by mělo nastoupit zpět do školy, co nejdříve je to možné, aby se jeho životní styl jen minimálně lišil od normálu.
Plánování návratu do školy
Hladkému návratu do školní lavice může pomoci, pokud si společně s lékařem a s učiteli stanovíte přibližný plán. Pod pojmem „plán“ si nemusíte představovat nic složitého, ale je výhodné se zprvu zaměřit na věci, které vaše dítě samo chce. Pokud přání dítěte zní: „Chci chodit do školy,“ potom je nejlepší začít například nejdříve s docházkou na polovinu dne a postupně přidávat až do dosažení plné docházky. V případě, že dítě vysloveně stojí o některé předměty nebo mimoškolní zájmové kroužky, zkuste stanovit takový rozvrh, který zahrnuje tyto hodiny.
Stanovte si jasná pravidla
Plán návratu do školy také musí zahrnovat jasná pravidla pro případ, že se dítěti ve škole udělá špatně. Domluvte se s učiteli, jak postupovat, když si bude dítě stěžovat na bolest, nebude se cítit dobře nebo bude potřebovat jakoukoliv speciální pomoc. Nezapomeňte ani na pravidelné užívání léků i během doby vyučování. Důležité je ve spolupráci s ošetřujícím lékařem rozhodnout, zda je pro dítě vhodná školní tělesná výchova a v jakém rozsahu. Učitelé by také měli připravit spolužáky na návrat nemocného kamaráda. Vaše dítě by ovšem mělo mít možnost rozhodnout, komu a jaké informace o svém zdravotním stavu sdělí.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Generika neboli ne tak drahé kopie originálních léků jsou dnes využívána běžně. V případě biologik dosud takové ekvivalenty neexistovaly. Situaci však mění „biosimilars“, jejichž využití v praxi bylo loni prvně schváleno Evropskou lékovou agenturou. Jde ale skutečně o kopie originálů?
Ráno se probouzíte a vaše klouby jsou tuhé, bolestivé a oteklé. Často vás bolí také svaly. Cítíte se unavení a nemáte chuť k jídlu. Před sebou máte seznam povinností, které je potřeba během dne udělat. V důsledku toho můžete zapomínat na své záliby a koníčky, které jsou ovšem neméně důležité. Pokud kvůli nemoci nemůžete praktikovat oblíbené aktivity, začněte hledat alternativy a znovu si užívejte život!
Vědci začali s testováním speciálního elektronického zařízení, které by se mohlo uplatnit při léčbě symptomů revmatoidní artritidy. Pokud se novinka osvědčí, nemocní by se v budoucnosti mohli obejít bez nutnosti užívat klasické léky.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
