Alkohol může ochránit před vznikem revmatoidní artritidy. Při samotné nemoci na něj raději zapomeňte
14. 2. 2011
Pití alkoholu je známým rizikovým faktorem mnoha zdravotních obtíží: vzniku obezity nebo třeba řídnutí kostí. Navíc se jeho konzumace neslučuje ani s užíváním celé řady léčiv. Opatrnost je na místě i při revmatických nemocech.
U artritických nemocí platí více než kdy jindy, že alkohol je třeba konzumovat opatrně:
1. Snižte denní příjem alkoholu na maximální množství 3 dl vína, půllitru piva nebo jednoho „panáka“ lihovin.
2. Přizpůsobte pití užívaným lékům. Kombinace určitého léku a alkoholu může vést například k poškození jater. Pokud si nejste jisti, zda se právě vaše léky snášejí s alkoholem, podívejte se do příbalového letáku léčiva nebo se poraďte s lékařem.
Podobná omezení čekají i pacienty, kteří pravidelně užívají protizánětlivé léky a léky proti bolesti. Například léky obsahující paracetamol a jiná nesteroidní antirevmatika mohou v kombinaci s alkoholem zásadně poškodit žaludeční sliznici a přivodit tak pacientovi až žaludeční vředy.
Večer bez alkoholu
Mnoho pacientů s artritidou také často trpí fibromyalgií (bolestí svalů). A právě pití alkoholu ve večerních hodinách může negativně působit na spánek, jehož poruchy se pak projeví nadměrnou únavou a bolestí svalů. Kromě toho kombinování alkoholu a například léků na spaní už stálo život mnoho lidí.
Malé množství alkoholu jako prevence
Finští lékaři ve své studii sice prokázali, že střídmá konzumace alkoholu dokáže ochránit pacienty před vznikem revmatoidní artritidy. Pokud se už ale revmatoidní artritida projeví, je podle výsledků stejné studie záhodno s jeho pitím přestat. Omezení pití má totiž u pacientů s touto revmatickou nemocí velmi pozitivní efekt a usnadňuje přechod z akutní fáze do remise.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Chřipka je nepříjemný zážitek pro každého. Pokud máte revmatoidní artritidu, platí to dvojnásob. To proto, že každé autoimunitní onemocnění poškozuje funkci imunitního systému, takže se obtížněji brání infekcím.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
