Alkohol může ochránit před vznikem revmatoidní artritidy. Při samotné nemoci na něj raději zapomeňte
14. 2. 2011
Pití alkoholu je známým rizikovým faktorem mnoha zdravotních obtíží: vzniku obezity nebo třeba řídnutí kostí. Navíc se jeho konzumace neslučuje ani s užíváním celé řady léčiv. Opatrnost je na místě i při revmatických nemocech.
U artritických nemocí platí více než kdy jindy, že alkohol je třeba konzumovat opatrně:
1. Snižte denní příjem alkoholu na maximální množství 3 dl vína, půllitru piva nebo jednoho „panáka“ lihovin.
2. Přizpůsobte pití užívaným lékům. Kombinace určitého léku a alkoholu může vést například k poškození jater. Pokud si nejste jisti, zda se právě vaše léky snášejí s alkoholem, podívejte se do příbalového letáku léčiva nebo se poraďte s lékařem.
Podobná omezení čekají i pacienty, kteří pravidelně užívají protizánětlivé léky a léky proti bolesti. Například léky obsahující paracetamol a jiná nesteroidní antirevmatika mohou v kombinaci s alkoholem zásadně poškodit žaludeční sliznici a přivodit tak pacientovi až žaludeční vředy.
Večer bez alkoholu
Mnoho pacientů s artritidou také často trpí fibromyalgií (bolestí svalů). A právě pití alkoholu ve večerních hodinách může negativně působit na spánek, jehož poruchy se pak projeví nadměrnou únavou a bolestí svalů. Kromě toho kombinování alkoholu a například léků na spaní už stálo život mnoho lidí.
Malé množství alkoholu jako prevence
Finští lékaři ve své studii sice prokázali, že střídmá konzumace alkoholu dokáže ochránit pacienty před vznikem revmatoidní artritidy. Pokud se už ale revmatoidní artritida projeví, je podle výsledků stejné studie záhodno s jeho pitím přestat. Omezení pití má totiž u pacientů s touto revmatickou nemocí velmi pozitivní efekt a usnadňuje přechod z akutní fáze do remise.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Vyvážená strava a vhodný pohyb jsou důležité pro všechny děti. U těch, které trpí juvenilní idiopatickou artritidou a dalšími chronickými nemocemi, to ale platí dvojnásob.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
