Alkohol může ochránit před vznikem revmatoidní artritidy. Při samotné nemoci na něj raději zapomeňte
14. 2. 2011
Pití alkoholu je známým rizikovým faktorem mnoha zdravotních obtíží: vzniku obezity nebo třeba řídnutí kostí. Navíc se jeho konzumace neslučuje ani s užíváním celé řady léčiv. Opatrnost je na místě i při revmatických nemocech.
U artritických nemocí platí více než kdy jindy, že alkohol je třeba konzumovat opatrně:
1. Snižte denní příjem alkoholu na maximální množství 3 dl vína, půllitru piva nebo jednoho „panáka“ lihovin.
2. Přizpůsobte pití užívaným lékům. Kombinace určitého léku a alkoholu může vést například k poškození jater. Pokud si nejste jisti, zda se právě vaše léky snášejí s alkoholem, podívejte se do příbalového letáku léčiva nebo se poraďte s lékařem.
Podobná omezení čekají i pacienty, kteří pravidelně užívají protizánětlivé léky a léky proti bolesti. Například léky obsahující paracetamol a jiná nesteroidní antirevmatika mohou v kombinaci s alkoholem zásadně poškodit žaludeční sliznici a přivodit tak pacientovi až žaludeční vředy.
Večer bez alkoholu
Mnoho pacientů s artritidou také často trpí fibromyalgií (bolestí svalů). A právě pití alkoholu ve večerních hodinách může negativně působit na spánek, jehož poruchy se pak projeví nadměrnou únavou a bolestí svalů. Kromě toho kombinování alkoholu a například léků na spaní už stálo život mnoho lidí.
Malé množství alkoholu jako prevence
Finští lékaři ve své studii sice prokázali, že střídmá konzumace alkoholu dokáže ochránit pacienty před vznikem revmatoidní artritidy. Pokud se už ale revmatoidní artritida projeví, je podle výsledků stejné studie záhodno s jeho pitím přestat. Omezení pití má totiž u pacientů s touto revmatickou nemocí velmi pozitivní efekt a usnadňuje přechod z akutní fáze do remise.
Revmatoidní artritida je více než jen onemocnění postihující klouby. Je to nemoc, která kompletně změní život pacienta. Kromě zdravotních obtíží nemocní často ztrácí i sociální kontakt. Přinášíme vám tipy, které vám pomohou se znova zapojit do společenského života.
S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Artritické nemoci s sebou kromě bolestí přináší pacientovi většinou i problémy s hybností. Může jít o ranní ztuhlost kloubů nebo omezení rozsahu pohybu končetiny. Při bolestech kloubů na nohách však existuje poměrně jednoduchý úlevný recept. Stačí začít více chodit.
