Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.
Začněte s léčbou co nejdříve
Nejúčinnější prevencí je jednoznačně včasná a agresivní léčba. Jako nejvýhodnější se v současnosti jeví kombinace farmakoterapie s ergoterapií.
Ochraňte své klouby!
Už od stanovení diagnózy by vás měli lékaři upozorňovat na nutnost chránit své klouby. Ergoterapeuti a fyzioterapeuti vám zase vysvětlí, že při cvičení je nezbytné brát v potaz bolest a že i běžné denní aktivity byste měli vykonávat pouze do bodu bolesti. Navíc by měli pacienti s revmatoidní artritidou udržovat svalovou sílu a stabilizovat a zvyšovat rozsah pohybu v postižených kloubech.
Tip odborníků: Před cvičením zkuste koupele s parafínovým voskem.
Je cvičení opravdu tak důležité?
Pokud stále pochybujete, že cvičení pomůže řešit váš problém, podívejte se na následující pozitiva:
pomáhá zlepšit spánek,
udržuje zdravé srdce,
zvyšuje kostní a svalovou sílu,
pomáhá udržet pod kontrolou tělesnou hmotnost,
zmenšuje depresi a únavu,
zvyšuje sebevědomí.
Cvičení je důležité pro zdraví vašich kloubů. Denním procvičováním udržíte klouby plně mobilní. Efektivní je také posilování svalů, které klouby obklopují. Pohyb v kloubech navíc napomáhá transportu živin a odpadních produktů ke chrupavce a od ní, přičemž je to právě chrupavka, která chrání a zabezpečuje konce kostí.
A čemu se vyhnout?
Zcela nekompromisně byste se měli vyhnout zvedání těžkých břemen a přílišnému tlaku nebo zátěži malých kloubů ruky. Cvičení nevynechávejte, cvičte pravidelně a ideálně denně. Kdykoliv je to možné, raději seďte, než abyste stáli. Měňte často pozice. A hlavně – pokud si nevíte rady, nikdy nespoléhejte na náhodu, ale poraďte se s odborníky.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
