Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.
Začněte s léčbou co nejdříve
Nejúčinnější prevencí je jednoznačně včasná a agresivní léčba. Jako nejvýhodnější se v současnosti jeví kombinace farmakoterapie s ergoterapií.
Ochraňte své klouby!
Už od stanovení diagnózy by vás měli lékaři upozorňovat na nutnost chránit své klouby. Ergoterapeuti a fyzioterapeuti vám zase vysvětlí, že při cvičení je nezbytné brát v potaz bolest a že i běžné denní aktivity byste měli vykonávat pouze do bodu bolesti. Navíc by měli pacienti s revmatoidní artritidou udržovat svalovou sílu a stabilizovat a zvyšovat rozsah pohybu v postižených kloubech.
Tip odborníků: Před cvičením zkuste koupele s parafínovým voskem.
Je cvičení opravdu tak důležité?
Pokud stále pochybujete, že cvičení pomůže řešit váš problém, podívejte se na následující pozitiva:
pomáhá zlepšit spánek,
udržuje zdravé srdce,
zvyšuje kostní a svalovou sílu,
pomáhá udržet pod kontrolou tělesnou hmotnost,
zmenšuje depresi a únavu,
zvyšuje sebevědomí.
Cvičení je důležité pro zdraví vašich kloubů. Denním procvičováním udržíte klouby plně mobilní. Efektivní je také posilování svalů, které klouby obklopují. Pohyb v kloubech navíc napomáhá transportu živin a odpadních produktů ke chrupavce a od ní, přičemž je to právě chrupavka, která chrání a zabezpečuje konce kostí.
A čemu se vyhnout?
Zcela nekompromisně byste se měli vyhnout zvedání těžkých břemen a přílišnému tlaku nebo zátěži malých kloubů ruky. Cvičení nevynechávejte, cvičte pravidelně a ideálně denně. Kdykoliv je to možné, raději seďte, než abyste stáli. Měňte často pozice. A hlavně – pokud si nevíte rady, nikdy nespoléhejte na náhodu, ale poraďte se s odborníky.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, vaše dny mohou být velmi náročné. Přinášíme proto 5 tipů, jak zvládnout běžné denní aktivity s minimální bolestí a bez zbytečných ztrát energie.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Mezilidské vztahy jsou komplikované. Začlenit se do kolektivu v období puberty nebývá snadné. Pokud jde o jedince trpícího nějakou chorobou, může to být ještě těžší. Přinášíme pár tipů, jak situaci zvládnout ve zdraví.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
