Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.
Začněte s léčbou co nejdříve
Nejúčinnější prevencí je jednoznačně včasná a agresivní léčba. Jako nejvýhodnější se v současnosti jeví kombinace farmakoterapie s ergoterapií.
Ochraňte své klouby!
Už od stanovení diagnózy by vás měli lékaři upozorňovat na nutnost chránit své klouby. Ergoterapeuti a fyzioterapeuti vám zase vysvětlí, že při cvičení je nezbytné brát v potaz bolest a že i běžné denní aktivity byste měli vykonávat pouze do bodu bolesti. Navíc by měli pacienti s revmatoidní artritidou udržovat svalovou sílu a stabilizovat a zvyšovat rozsah pohybu v postižených kloubech.
Tip odborníků: Před cvičením zkuste koupele s parafínovým voskem.
Je cvičení opravdu tak důležité?
Pokud stále pochybujete, že cvičení pomůže řešit váš problém, podívejte se na následující pozitiva:
pomáhá zlepšit spánek,
udržuje zdravé srdce,
zvyšuje kostní a svalovou sílu,
pomáhá udržet pod kontrolou tělesnou hmotnost,
zmenšuje depresi a únavu,
zvyšuje sebevědomí.
Cvičení je důležité pro zdraví vašich kloubů. Denním procvičováním udržíte klouby plně mobilní. Efektivní je také posilování svalů, které klouby obklopují. Pohyb v kloubech navíc napomáhá transportu živin a odpadních produktů ke chrupavce a od ní, přičemž je to právě chrupavka, která chrání a zabezpečuje konce kostí.
A čemu se vyhnout?
Zcela nekompromisně byste se měli vyhnout zvedání těžkých břemen a přílišnému tlaku nebo zátěži malých kloubů ruky. Cvičení nevynechávejte, cvičte pravidelně a ideálně denně. Kdykoliv je to možné, raději seďte, než abyste stáli. Měňte často pozice. A hlavně – pokud si nevíte rady, nikdy nespoléhejte na náhodu, ale poraďte se s odborníky.
Přestože se práce na počítači jeví jako jedna z nejjednodušších a nejméně náročných činností, pro lidi trpící revmatoidní artritidou může představovat noční můru.
Pro žádného rodiče není příjemné zjistit, že jeho dítě trpí závažnou chorobou, kterou juvenilní idiopatická artritida (JIA) bezesporu je. Velký nápor představuje nejen na psychiku, ale také na čas.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
