Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy
20. 1. 2010
Pro revmatoidní artritidu může mít význam signální molekula vytvářená vlastním organismem, která aktivuje imunitu. Pokud by se tento podnět podařilo zablokovat, pak by snad bylo možné vyvinout účinnější léčbu...
Podle nedávného výzkumu může mít pro revmatoidní artritidu význam signální molekula vytvářená vlastním organismem, která aktivuje imunitní systém. Vědci k tomu dodávají, že pokud by se tento podnět podařilo zablokovat, pak by snad bylo možné vyvinout účinnější léčbu artritidy.
Léčba není bohužel vždy účinná
Revmatoidní artritida je nejčastější autoimunitní chorobou, která postihuje zhruba jednoho pacienta ze sta. Vede k bolestem a otokům kloubů a může vyústit dokonce v postižení kosti a chrupavky. Skoro polovina pacientů bohužel nereaguje na současně dostupné léky adekvátně nebo se postupem času účinek těchto léků snižuje. A právě pro tyto pacienty by mohlo být nejlepší cestou léčby zastavení nemoci blíže jejímu původu.
Do boje proti nemoci vyráží imunitní systém
Ve chvíli, kdy mikroby napadnou náš organismus, dojde k aktivaci imunitního systému. Ten má za úkol chránit naše tělo před nemocemi. Aktuální zjištění ale ukazují, že signální molekula s tajemným názvem tenascin-C umí imunitní systém aktivovat také. A vysoké hladiny tenascinu-C v kloubech pak mohou způsobit, že aktivovaný imunitní systém tyto klouby napadne a dojde ke vzniku zánětu.
Výzkum stále probíhá
Dosud proběhlo několik studií a výsledky zjištěné na myších jsou velice zajímavé. Ukázalo se totiž, že:
myši, které mohou produkovat tenascin-C, mají těžké otoky kloubů s postižením chrupavky i kosti,
myši, které tenascin-C produkovat nemohou, nemají nejen žádné otoky, ale ani postižení tkání.
Nová léčba na obzoru?
Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou při vývoji nové léčby, která by zasáhla do aktivace imunitního systému právě tenascinem-C. Tím by pak došlo ke snížení bolestivého zánětu typického pro revmatoidní artritidu.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Léky proti revmatoidní artritidě sice mohou nemoc zpomalit, ale nezastaví ji ani neopraví už zničené klouby. Pro pacienty s poškozenými klouby je proto někdy nejlepším řešením operace.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Lupénka ovlivňuje život pacientů v řadě aspektů, těhotenství nevyjímaje. Není proto s podivem, že se ženy, které se pro početí rozhodnou, zajímají, jaký vliv může mít tato choroba a její léčba na jejich potomka.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
