Lékaři objevili další spouštěč chronického zánětu u revmatoidní artritidy
20. 1. 2010
Pro revmatoidní artritidu může mít význam signální molekula vytvářená vlastním organismem, která aktivuje imunitu. Pokud by se tento podnět podařilo zablokovat, pak by snad bylo možné vyvinout účinnější léčbu...
Podle nedávného výzkumu může mít pro revmatoidní artritidu význam signální molekula vytvářená vlastním organismem, která aktivuje imunitní systém. Vědci k tomu dodávají, že pokud by se tento podnět podařilo zablokovat, pak by snad bylo možné vyvinout účinnější léčbu artritidy.
Léčba není bohužel vždy účinná
Revmatoidní artritida je nejčastější autoimunitní chorobou, která postihuje zhruba jednoho pacienta ze sta. Vede k bolestem a otokům kloubů a může vyústit dokonce v postižení kosti a chrupavky. Skoro polovina pacientů bohužel nereaguje na současně dostupné léky adekvátně nebo se postupem času účinek těchto léků snižuje. A právě pro tyto pacienty by mohlo být nejlepší cestou léčby zastavení nemoci blíže jejímu původu.
Do boje proti nemoci vyráží imunitní systém
Ve chvíli, kdy mikroby napadnou náš organismus, dojde k aktivaci imunitního systému. Ten má za úkol chránit naše tělo před nemocemi. Aktuální zjištění ale ukazují, že signální molekula s tajemným názvem tenascin-C umí imunitní systém aktivovat také. A vysoké hladiny tenascinu-C v kloubech pak mohou způsobit, že aktivovaný imunitní systém tyto klouby napadne a dojde ke vzniku zánětu.
Výzkum stále probíhá
Dosud proběhlo několik studií a výsledky zjištěné na myších jsou velice zajímavé. Ukázalo se totiž, že:
myši, které mohou produkovat tenascin-C, mají těžké otoky kloubů s postižením chrupavky i kosti,
myši, které tenascin-C produkovat nemohou, nemají nejen žádné otoky, ale ani postižení tkání.
Nová léčba na obzoru?
Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou při vývoji nové léčby, která by zasáhla do aktivace imunitního systému právě tenascinem-C. Tím by pak došlo ke snížení bolestivého zánětu typického pro revmatoidní artritidu.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Zhruba tak by se dal charakterizovat fakt, že pokud kloubům zvláště v zimě trošku „nepřilepšíme“, důsledky by nás mohly pěkně bolet. Ve stávajícím období se zkrátka vyplatí věnovat zvýšenou pozornost výživě a nezapomínat ani na vhodné doplňky stravy.
Současné sychravé počasí a chladné šedavé dny na náladě nikomu nepřidají. Převážná část populace sice zvládá tohle roční období bez větších problémů, ovšem některé jedince doslova deptá.
Nepříjemné svědění, které bývá popisováno jako kousavý nebo pálivý pocit, patří mezi nejčastější projevy lupénky a trápí až 90 % pacientů. Co přesně ho způsobuje, jaké faktory ho zhoršují a jak jej řešit?
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je charakteristická poškozením kloubů páteře, hrudního koše a končetin. Onemocnění je však zrádné v tom, že může postihnout i jiné orgány, výjimkou nejsou ani plíce. Problémy s dýcháním mohou být způsobeny poškozením kloubů, ale také přímým poškozením plicní tkáně. Pro udržení funkce dýchacího systému je důležitý zdravý životní styl a pravidelné cvičení.
