Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.
Začněte s léčbou co nejdříve
Nejúčinnější prevencí je jednoznačně včasná a agresivní léčba. Jako nejvýhodnější se v současnosti jeví kombinace farmakoterapie s ergoterapií.
Ochraňte své klouby!
Už od stanovení diagnózy by vás měli lékaři upozorňovat na nutnost chránit své klouby. Ergoterapeuti a fyzioterapeuti vám zase vysvětlí, že při cvičení je nezbytné brát v potaz bolest a že i běžné denní aktivity byste měli vykonávat pouze do bodu bolesti. Navíc by měli pacienti s revmatoidní artritidou udržovat svalovou sílu a stabilizovat a zvyšovat rozsah pohybu v postižených kloubech.
Tip odborníků: Před cvičením zkuste koupele s parafínovým voskem.
Je cvičení opravdu tak důležité?
Pokud stále pochybujete, že cvičení pomůže řešit váš problém, podívejte se na následující pozitiva:
pomáhá zlepšit spánek,
udržuje zdravé srdce,
zvyšuje kostní a svalovou sílu,
pomáhá udržet pod kontrolou tělesnou hmotnost,
zmenšuje depresi a únavu,
zvyšuje sebevědomí.
Cvičení je důležité pro zdraví vašich kloubů. Denním procvičováním udržíte klouby plně mobilní. Efektivní je také posilování svalů, které klouby obklopují. Pohyb v kloubech navíc napomáhá transportu živin a odpadních produktů ke chrupavce a od ní, přičemž je to právě chrupavka, která chrání a zabezpečuje konce kostí.
A čemu se vyhnout?
Zcela nekompromisně byste se měli vyhnout zvedání těžkých břemen a přílišnému tlaku nebo zátěži malých kloubů ruky. Cvičení nevynechávejte, cvičte pravidelně a ideálně denně. Kdykoliv je to možné, raději seďte, než abyste stáli. Měňte často pozice. A hlavně – pokud si nevíte rady, nikdy nespoléhejte na náhodu, ale poraďte se s odborníky.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
