Díky za biologickou cílenou léčbu: Obavy vystřídala úleva
26. 8. 2019
Revmatoidní artritida dovede velmi znepříjemňovat a komplikovat život. Zkušenosti s tím má i 58letá paní Milena. Nedávno zahájila nový způsob léčby a po prvních pozitivních zkušenostech napjatě očekává, jaké bude mít cílená léčba dlouhodobé výsledky.
Až po předchozí neúspěšné léčbě
Paní Milena žije s revmatoidní artritidou již mnoho let. Onemocnění ji omezuje v řadě aktivit. Má poškozené především klouby a chrupavky na rukou, kvůli své diagnóze dokonce musela změnit povolání a dlouhodobě trpí bolestmi. Léčba, kterou až doposud podstupovala, nepřinášela výrazné zlepšení jejích obtíží, začaly se naopak přidávat další problémy.
Ošetřující lékař označil aktivitu jejího onemocnění za vysokou, což byla jedna z podmínek k tomu, aby zdravotní pojišťovna uhradila léčbu označovanou jako cílenou. Od 1. února 2019 hradí pojišťovna biologickou cílenou léčbu již od středně těžké revmatoidní artritidy.
Dalším kritériem je předchozí neúspěšný pokus o léčbu onemocnění jiným způsobem. V případě paní Mileny se jednalo o terapii pomocí methotrexátu, látky využívané při léčbě revmatoidní artritidy, ale také nádorových a krevních onemocnění.
Ošetřující lékař paní Mileně nasadil cílenou léčbu, aby zastavil postup onemocnění a zlepšil některé její obtíže. Pacientka měla zpočátku ze změny léčby obavy, obzvlášť proto, že biologická cílená léčba zasahuje do imunitního systému. Lékař paní Mileně vysvětlil všechny její přínosy a možná rizika a vyzdvihl dobrou účinnost zvoleného přípravku. Léčba se užívá ve formě podkožních injekcí podávaných v měsíčních intervalech.
První zkušenosti s novou léčbou jsou u paní Mileny pozitivní, pociťuje znatelnou úlevu, aniž by ji trápily nežádoucí účinky léčby, ale podrobnější hodnocení bude moci učinit až s větším časovým odstupem. Vyzdvihuje zejména menší bolesti a lepší soběstačnost.
Pečlivé pozorování pacienta, který onemocněl tuberkulózou a zároveň trpěl revmatoidní artritidou, pomohlo kdysi objevit fakt, že soli zlata příznivě působí na stav revmatoidní artritidy.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.
Revmatoidní artritida ohrožuje asi 0,8 % světové populace. Snížit pravděpodobnost jejího vzniku lze přitom změnou životního stylu. Na co se konkrétně zaměřit, vám napoví následující řádky.
