Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Základem diagnózy revmatoidní artritidy je informace, co pacienta trápí. Pro tuto nemoc je typická bolest, ztuhlost a otoky kloubů. Nejčastěji postihuje klouby ruky, prstů a zápěstí, ale problémy může způsobovat i v kolenou či v kotnících. Příznaky jsou většinou symetrické na obou stranách těla. Mezi nejdůležitější vyšetření u artritidy patří krevní testy. Laboratorní výsledky jsou nezbytné nejen pro stanovení nemoci, ale mohou do určité míry předpovídat i její vývoj. Lékaře zajímají dva druhy hodnot: specifické protilátky a obecné parametry zánětu.
Jak se hledá viník
Revmatoidní artritida vzniká na autoimunitním podkladě, to znamená, že imunitní systém poškozuje tkáně vlastního těla. Při tomto procesu vznikají různé protilátky a některé z nich můžeme prokazovat v krvi. Jsou to:
Revmatoidní faktor. Je pozitivní u 70–90 % lidí trpících revmatoidní artritidou. Přestože své jméno získal právě podlé této nemoci, není pro ni specifický a můžeme ho nalézt i u jiných autoimunitních onemocnění. Pokud je u pacienta s artritidou tento ukazatel negativní, předpokládáme, že průběh nemoci bude mírnější.
Anticitrulinové protilátky. Jde o relativně nový test. Tyto protilátky jsou specifičtější než revmatoidní faktor a do budoucna jej možná nahradí. Dokážou předpovědět, které jedince čeká těžší průběh nemoci.
Co prozradí zánětlivé parametry
Druhou skupinou hodnot, které lékaře u pacientů s revmatoidní artritidou zajímají, jsou obecné parametry zánětu. Je to hlavně sedimentace erytrocytů a C-reaktivní protein (CRP). Obě tyto hodnoty stoupají, když je v těle nějaký zánět. Samy o sobě nám neřeknou, o jaký přesně jde – jejich hodnota je zvýšená u velkého spektra nemocí. V případě revmatoidní artritidy ale informují o aktivitě nemoci a také o úspěšnosti léčby.
Nepříjemné svědění, které bývá popisováno jako kousavý nebo pálivý pocit, patří mezi nejčastější projevy lupénky a trápí až 90 % pacientů. Co přesně ho způsobuje, jaké faktory ho zhoršují a jak jej řešit?
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Jestliže většinu lidí trápí před dlouho plánovaným výletem nebo dovolenou nanejvýše nějaká ta cestovní horečka, nemocné s revmatickým onemocněním provází obvykle řada jiných obav.
Nohy nás nosí celý život, přesto se k nim často chováme doslova macešsky. Dají se však přirovnat ke stavbě domu: Máme-li špatný základ, může se zřítit nakonec celý dům. Bohužel si někdy uvědomíme, že je třeba se o nohy starat, až když začnou problémy.
„Bude mrznout, cítím to v kostech.“ Možná jste i vy slyšeli tyto předpovědi počasí od lidí, kteří trpí artritidou. A možná vás překvapuje, že se často také vyplní. Ve skutečnosti to není nic neobvyklého. Tito lidé jsou totiž velmi citliví na změnu počasí, hlavně pokud se blíží ochlazení, déšť nebo sněhová vánice. Artritida postihuje velkou část populace...
Období svátků, zejména těch vánočních, chceme všichni prožít v pohodě a dobré náladě. To však může být pro ženy trpící revmatoidní artritidou jen stěží dosažitelným cílem. I vy jim ale můžete alespoň částečně pomoci. Zjistěte jak.
