Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Základem diagnózy revmatoidní artritidy je informace, co pacienta trápí. Pro tuto nemoc je typická bolest, ztuhlost a otoky kloubů. Nejčastěji postihuje klouby ruky, prstů a zápěstí, ale problémy může způsobovat i v kolenou či v kotnících. Příznaky jsou většinou symetrické na obou stranách těla. Mezi nejdůležitější vyšetření u artritidy patří krevní testy. Laboratorní výsledky jsou nezbytné nejen pro stanovení nemoci, ale mohou do určité míry předpovídat i její vývoj. Lékaře zajímají dva druhy hodnot: specifické protilátky a obecné parametry zánětu.
Jak se hledá viník
Revmatoidní artritida vzniká na autoimunitním podkladě, to znamená, že imunitní systém poškozuje tkáně vlastního těla. Při tomto procesu vznikají různé protilátky a některé z nich můžeme prokazovat v krvi. Jsou to:
Revmatoidní faktor. Je pozitivní u 70–90 % lidí trpících revmatoidní artritidou. Přestože své jméno získal právě podlé této nemoci, není pro ni specifický a můžeme ho nalézt i u jiných autoimunitních onemocnění. Pokud je u pacienta s artritidou tento ukazatel negativní, předpokládáme, že průběh nemoci bude mírnější.
Anticitrulinové protilátky. Jde o relativně nový test. Tyto protilátky jsou specifičtější než revmatoidní faktor a do budoucna jej možná nahradí. Dokážou předpovědět, které jedince čeká těžší průběh nemoci.
Co prozradí zánětlivé parametry
Druhou skupinou hodnot, které lékaře u pacientů s revmatoidní artritidou zajímají, jsou obecné parametry zánětu. Je to hlavně sedimentace erytrocytů a C-reaktivní protein (CRP). Obě tyto hodnoty stoupají, když je v těle nějaký zánět. Samy o sobě nám neřeknou, o jaký přesně jde – jejich hodnota je zvýšená u velkého spektra nemocí. V případě revmatoidní artritidy ale informují o aktivitě nemoci a také o úspěšnosti léčby.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
Lázeňská léčba má u nás velkou tradici. Využívá se jako součást léčby při četných onemocněních včetně revmatoidní artritidy. Wellness pobyty získávají na popularitě zejména v posledních letech. Jsou pro revmatiky vhodné stejně jako lázně?
Přestože se v dnešní době čím dál více spoléháme v péči o chronicky nemocné a starší lidi na zdravotní systém, nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných a pečovatelské domy, mnohé nasvědčuje tomu, že tento stav není zdaleka ideální...
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
