Každý rok se do ordinací praktických lékařů dostaví stovky pacientů kvůli zraněním způsobených neopatrným zimním sportováním. Nejčastějšími viníky jsou lyže, brusle, ale i sáňky. První místo v počtu zranění patří každoročně snowboardingu.
Jaká zranění se objevují nejčastěji? Výrony, natažené svaly i vazy a
zlomeniny. Zimní sporty patří mezi nejrizikovější aktivity, pokud nejsou
dodržována základní pravidla bezpečnosti. Nabízíme vám proto několik
tipů, jak se případným úrazům vyhnout.
Kontrola podmínek. Vždy
před tím, než vyrazíte na sjezdovku či na zamrzlý rybník, zkontrolujte,
zda jsou podmínky pro vámi vybranou aktivitu opravdu vhodné. Dobře se
oblečte a nezapomeňte, že lepší je několik slabších vrstev než jedna
silná.
Správné vybavení. Snažtese na sportování
patřičně vybavit. Helma a dobré lyžařské brýle jsou základ. Pokud se
chystáte na snowboard, přibalte i chránič páteře, tzv. páteřák. Lyže i
snowboard je nutné před sezónou seřídit, nabrousit hrany a zkontrolovat
vázání.
Ve společnosti. Snažte se sportovat spíše ve skupině. I na běžkařský výlet je lepší mít parťáka.
Rozcvička. Studené
a neprotažené svaly jsou náchylnější ke zraněním. Rychlé rozcvičení
svaly prokrví a ty vás pak budou lépe poslouchat i při větší zátěži.
Hydratace. V létě
se při pohybu napít nezapomínáte, tak proč v zimě? Vezměte si s sebou
dostatek tekutin, ale zapomeňte na grog či podobné „zahřívací“ nápoje.
Alkohol sice zvyšuje pocit tepla, ve skutečnosti však riskujete
podchlazení.
Umění padat. I když to není vždy jednoduché,
správný dopad pomůže předejít mnoha komplikacím. Padejte na zadek,
pouštějte včas hůlky a preventivně nezapomínejte na seřízení vázání na
váhu.
Respekt ke značení. Zimní sporty jsou dobrodružné i
tak, nepokoušejte proto osud a nevydávejte se mimo značené sjezdovky do
hlubokého sněhu či do lesů. Mohla by vás zaskočit nejen lyže zlomená o
pařez.
Neohebnost kloubů provázející vstávání představuje jeden z nejtypičtějších příznaků artritidy. Potíže mohou trvat i déle než hodinu. Člověk pociťuje tuhost prstů na rukou a není schopen ohnout drobné klouby v pěst. Jak se rychle dostat do formy?
Trpíte-li revmatoidní artritidou, měli byste být obeznámeni s dalšími chorobami, které s ní souvisí. Mohou být způsobeny zánětlivou reakcí provázející artritidu nebo vedlejšími účinky její léčby. Často se však objevují i ze zcela neznámých příčin.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
