Každý rok se do ordinací praktických lékařů dostaví stovky pacientů kvůli zraněním způsobených neopatrným zimním sportováním. Nejčastějšími viníky jsou lyže, brusle, ale i sáňky. První místo v počtu zranění patří každoročně snowboardingu.
Jaká zranění se objevují nejčastěji? Výrony, natažené svaly i vazy a
zlomeniny. Zimní sporty patří mezi nejrizikovější aktivity, pokud nejsou
dodržována základní pravidla bezpečnosti. Nabízíme vám proto několik
tipů, jak se případným úrazům vyhnout.
Kontrola podmínek. Vždy
před tím, než vyrazíte na sjezdovku či na zamrzlý rybník, zkontrolujte,
zda jsou podmínky pro vámi vybranou aktivitu opravdu vhodné. Dobře se
oblečte a nezapomeňte, že lepší je několik slabších vrstev než jedna
silná.
Správné vybavení. Snažtese na sportování
patřičně vybavit. Helma a dobré lyžařské brýle jsou základ. Pokud se
chystáte na snowboard, přibalte i chránič páteře, tzv. páteřák. Lyže i
snowboard je nutné před sezónou seřídit, nabrousit hrany a zkontrolovat
vázání.
Ve společnosti. Snažte se sportovat spíše ve skupině. I na běžkařský výlet je lepší mít parťáka.
Rozcvička. Studené
a neprotažené svaly jsou náchylnější ke zraněním. Rychlé rozcvičení
svaly prokrví a ty vás pak budou lépe poslouchat i při větší zátěži.
Hydratace. V létě
se při pohybu napít nezapomínáte, tak proč v zimě? Vezměte si s sebou
dostatek tekutin, ale zapomeňte na grog či podobné „zahřívací“ nápoje.
Alkohol sice zvyšuje pocit tepla, ve skutečnosti však riskujete
podchlazení.
Umění padat. I když to není vždy jednoduché,
správný dopad pomůže předejít mnoha komplikacím. Padejte na zadek,
pouštějte včas hůlky a preventivně nezapomínejte na seřízení vázání na
váhu.
Respekt ke značení. Zimní sporty jsou dobrodružné i
tak, nepokoušejte proto osud a nevydávejte se mimo značené sjezdovky do
hlubokého sněhu či do lesů. Mohla by vás zaskočit nejen lyže zlomená o
pařez.
Zajímá vás, proč je kojení pro matku i dítě tak důležité? Víte, jak správně kojit a jaké jsou nejčastější chyby? A jaké podmínky by měla vytvořit nemocnice pro kojící maminky? Zeptali jsme se primářky neonatologického oddělení Nemocnice Hořovice, která nám podala vysvětlení nejen k těmto otázkám ale i k mnoha dalším.
Nadváha představuje významné zdravotní riziko i pro zcela „zdravého“ člověka. Pro pacienty s revmatoidní artritidou je ale obezita daleko větším problémem. Chorobou postižené klouby jsou totiž nadbytečnými kilogramy nepřiměřeně zatěžovány a jejich degenerace probíhá o to rychleji...
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Cvičení jogínských ásan vás zbaví nejen stresu. Dokáže totiž pomoci i v případě, že trpíte revmatoidní artritidou. Pro nemocné je cvičení často nepříjemné, protože při něm cítí bolest a ztuhlost kloubů. Právě pohyb je ale jedním z nejlepších prostředků, jak s revmatoidní artritidou zatočit.
Tvrdé podkožní útvary o velikosti hrášku až vlašského ořechu, které se typicky objevují v blízkosti kloubů. I tak se může projevit revmatoidní artritida. Naštěstí nejde o neléčitelný problém. Léčebných možností existuje dokonce několik.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.