Každý rok se do ordinací praktických lékařů dostaví stovky pacientů kvůli zraněním způsobených neopatrným zimním sportováním. Nejčastějšími viníky jsou lyže, brusle, ale i sáňky. První místo v počtu zranění patří každoročně snowboardingu.
Jaká zranění se objevují nejčastěji? Výrony, natažené svaly i vazy a
zlomeniny. Zimní sporty patří mezi nejrizikovější aktivity, pokud nejsou
dodržována základní pravidla bezpečnosti. Nabízíme vám proto několik
tipů, jak se případným úrazům vyhnout.
Kontrola podmínek. Vždy
před tím, než vyrazíte na sjezdovku či na zamrzlý rybník, zkontrolujte,
zda jsou podmínky pro vámi vybranou aktivitu opravdu vhodné. Dobře se
oblečte a nezapomeňte, že lepší je několik slabších vrstev než jedna
silná.
Správné vybavení. Snažtese na sportování
patřičně vybavit. Helma a dobré lyžařské brýle jsou základ. Pokud se
chystáte na snowboard, přibalte i chránič páteře, tzv. páteřák. Lyže i
snowboard je nutné před sezónou seřídit, nabrousit hrany a zkontrolovat
vázání.
Ve společnosti. Snažte se sportovat spíše ve skupině. I na běžkařský výlet je lepší mít parťáka.
Rozcvička. Studené
a neprotažené svaly jsou náchylnější ke zraněním. Rychlé rozcvičení
svaly prokrví a ty vás pak budou lépe poslouchat i při větší zátěži.
Hydratace. V létě
se při pohybu napít nezapomínáte, tak proč v zimě? Vezměte si s sebou
dostatek tekutin, ale zapomeňte na grog či podobné „zahřívací“ nápoje.
Alkohol sice zvyšuje pocit tepla, ve skutečnosti však riskujete
podchlazení.
Umění padat. I když to není vždy jednoduché,
správný dopad pomůže předejít mnoha komplikacím. Padejte na zadek,
pouštějte včas hůlky a preventivně nezapomínejte na seřízení vázání na
váhu.
Respekt ke značení. Zimní sporty jsou dobrodružné i
tak, nepokoušejte proto osud a nevydávejte se mimo značené sjezdovky do
hlubokého sněhu či do lesů. Mohla by vás zaskočit nejen lyže zlomená o
pařez.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Lupénka ovlivňuje život pacientů v řadě aspektů, těhotenství nevyjímaje. Není proto s podivem, že se ženy, které se pro početí rozhodnou, zajímají, jaký vliv může mít tato choroba a její léčba na jejich potomka.
Většinou platí, že jak se cítíme po probuzení, takový bude i celý den. Vezměte si proto k srdci následující rady – některým nepříjemnostem se možná nevyhnete, ale náladu si díky nim můžete zlepšit hned po ránu.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
