Plísně jsou všude kolem nás. Jak zařídit, aby nezpůsobily zdravotní problémy?
5. 3. 2018
Některé léky používané v léčbě revmatoidní artritidy oslabují imunitní systém. V důsledku toho tělo snáze napadnou mykotické (plísňové) infekce. Jak můžete toto riziko snížit?
Mezi léky, které oslabují imunitní systém, patří zejména:
kortikosteroidy, které se používají nejen k léčbě revmatoidní artritidy, ale i třeba alergií nebo lupénky,
TNF inhibitory (biologická léčiva), které vedle revmatoidní artritidy potlačují i projevy Bechtěrevovy choroby nebo lupénky.
Riziko vzniku plísňové infekce se zvyšuje při dlouhodobém užívání vysokých dávek těchto léků.
Většina závažných mykotických infekcí je velmi vzácná. Ale když postihnou pacienty s oslabenou imunitou, mohou být smrtelně nebezpečné. Rychle se šíří a napadají vnitřní orgány, nejčastěji plíce. Jaká mykotická onemocnění hrozí?
Histoplazmóza. Má kožní, oční a plicní formu.
Pneumocystová pneumonie (zápal plic).
Invazivní kandidová infekce.
Invazivní aspergilóza.
Snižte riziko nákazy
Plísňovým infekcím je těžké se vyhnout, protože plísně jsou běžnou součástí životního prostředí. Jsou ve vzduchu, v půdě, na rostlinách, zvířatech i lidské kůži. A proto:
Snažte se vyhýbat prašným místům, jeskyním (plísně často bývají v netopýřím trusu) a drůbežárnám.
Při práci s hlínou si berte rukavice, noste dlouhé rukávy a nohavice.
Při jakémkoli podezření na mykotickou infekci bez odkladu navštivte lékaře.
Plísňová onemocnění se mnohdy obtížně diagnostikují, protože mohou připomínat onemocnění bakteriální nebo virová. Naopak dobrou zprávou je, že výskyt některých plísní je geograficky vázaný. To znamená, že třeba kokcidiomykóza, napadající plíce, se objevuje jen v některých oblastech Spojených států amerických, zatímco v České republice se s ní nesetkáme vůbec.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Pravidelný pohyb a cvičení jsou důležité pro zachování dostatečné svalové síly a udržení funkčního rozsahu pohybu ve všech kloubech. Cvičit byste měli pravidelně, nejlépe dvakrát denně – ráno a večer.
Revmatické nemoci jsou chronické zánětlivé choroby, při nichž se imunitní systém obrátí proti vlastnímu tělu. Řadíme mezi ně více než stovku různých onemocnění, která postihují nejenom pohybový aparát, ale i další orgánové systémy. I přesto, že nejde o vzácné nemoci, panuje o nich celá řada mýtů.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
