Plísně jsou všude kolem nás. Jak zařídit, aby nezpůsobily zdravotní problémy?
5. 3. 2018
Některé léky používané v léčbě revmatoidní artritidy oslabují imunitní systém. V důsledku toho tělo snáze napadnou mykotické (plísňové) infekce. Jak můžete toto riziko snížit?
Mezi léky, které oslabují imunitní systém, patří zejména:
kortikosteroidy, které se používají nejen k léčbě revmatoidní artritidy, ale i třeba alergií nebo lupénky,
TNF inhibitory (biologická léčiva), které vedle revmatoidní artritidy potlačují i projevy Bechtěrevovy choroby nebo lupénky.
Riziko vzniku plísňové infekce se zvyšuje při dlouhodobém užívání vysokých dávek těchto léků.
Většina závažných mykotických infekcí je velmi vzácná. Ale když postihnou pacienty s oslabenou imunitou, mohou být smrtelně nebezpečné. Rychle se šíří a napadají vnitřní orgány, nejčastěji plíce. Jaká mykotická onemocnění hrozí?
Histoplazmóza. Má kožní, oční a plicní formu.
Pneumocystová pneumonie (zápal plic).
Invazivní kandidová infekce.
Invazivní aspergilóza.
Snižte riziko nákazy
Plísňovým infekcím je těžké se vyhnout, protože plísně jsou běžnou součástí životního prostředí. Jsou ve vzduchu, v půdě, na rostlinách, zvířatech i lidské kůži. A proto:
Snažte se vyhýbat prašným místům, jeskyním (plísně často bývají v netopýřím trusu) a drůbežárnám.
Při práci s hlínou si berte rukavice, noste dlouhé rukávy a nohavice.
Při jakémkoli podezření na mykotickou infekci bez odkladu navštivte lékaře.
Plísňová onemocnění se mnohdy obtížně diagnostikují, protože mohou připomínat onemocnění bakteriální nebo virová. Naopak dobrou zprávou je, že výskyt některých plísní je geograficky vázaný. To znamená, že třeba kokcidiomykóza, napadající plíce, se objevuje jen v některých oblastech Spojených států amerických, zatímco v České republice se s ní nesetkáme vůbec.
Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Navrhl vám lékař možnost využít biologickou léčbu a vy nevíte, co od ní očekávat? Kladete si otázky, jak tato léčba vlastně probíhá a nakolik ovlivní váš život? Zde najdete základní informace o cílené léčbě. Podrobnosti by vám ale vždy měl vysvětlit váš lékař...
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
