Plísně jsou všude kolem nás. Jak zařídit, aby nezpůsobily zdravotní problémy?
5. 3. 2018
Některé léky používané v léčbě revmatoidní artritidy oslabují imunitní systém. V důsledku toho tělo snáze napadnou mykotické (plísňové) infekce. Jak můžete toto riziko snížit?
Mezi léky, které oslabují imunitní systém, patří zejména:
kortikosteroidy, které se používají nejen k léčbě revmatoidní artritidy, ale i třeba alergií nebo lupénky,
TNF inhibitory (biologická léčiva), které vedle revmatoidní artritidy potlačují i projevy Bechtěrevovy choroby nebo lupénky.
Riziko vzniku plísňové infekce se zvyšuje při dlouhodobém užívání vysokých dávek těchto léků.
Většina závažných mykotických infekcí je velmi vzácná. Ale když postihnou pacienty s oslabenou imunitou, mohou být smrtelně nebezpečné. Rychle se šíří a napadají vnitřní orgány, nejčastěji plíce. Jaká mykotická onemocnění hrozí?
Histoplazmóza. Má kožní, oční a plicní formu.
Pneumocystová pneumonie (zápal plic).
Invazivní kandidová infekce.
Invazivní aspergilóza.
Snižte riziko nákazy
Plísňovým infekcím je těžké se vyhnout, protože plísně jsou běžnou součástí životního prostředí. Jsou ve vzduchu, v půdě, na rostlinách, zvířatech i lidské kůži. A proto:
Snažte se vyhýbat prašným místům, jeskyním (plísně často bývají v netopýřím trusu) a drůbežárnám.
Při práci s hlínou si berte rukavice, noste dlouhé rukávy a nohavice.
Při jakémkoli podezření na mykotickou infekci bez odkladu navštivte lékaře.
Plísňová onemocnění se mnohdy obtížně diagnostikují, protože mohou připomínat onemocnění bakteriální nebo virová. Naopak dobrou zprávou je, že výskyt některých plísní je geograficky vázaný. To znamená, že třeba kokcidiomykóza, napadající plíce, se objevuje jen v některých oblastech Spojených států amerických, zatímco v České republice se s ní nesetkáme vůbec.
Řada lidí si spojuje chlad a vlhko mimo jiné se zhoršením kloubních bolestí. Věří, že počasí může souviset s mírou bolesti a potažmo tak ovlivňovat kromě kloubů i náladu. Opravdu zde existuje jasná souvislost, nebo je to jen další zakořeněný mýtus?
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
