Plísně jsou všude kolem nás. Jak zařídit, aby nezpůsobily zdravotní problémy?
5. 3. 2018
Některé léky používané v léčbě revmatoidní artritidy oslabují imunitní systém. V důsledku toho tělo snáze napadnou mykotické (plísňové) infekce. Jak můžete toto riziko snížit?
Mezi léky, které oslabují imunitní systém, patří zejména:
kortikosteroidy, které se používají nejen k léčbě revmatoidní artritidy, ale i třeba alergií nebo lupénky,
TNF inhibitory (biologická léčiva), které vedle revmatoidní artritidy potlačují i projevy Bechtěrevovy choroby nebo lupénky.
Riziko vzniku plísňové infekce se zvyšuje při dlouhodobém užívání vysokých dávek těchto léků.
Většina závažných mykotických infekcí je velmi vzácná. Ale když postihnou pacienty s oslabenou imunitou, mohou být smrtelně nebezpečné. Rychle se šíří a napadají vnitřní orgány, nejčastěji plíce. Jaká mykotická onemocnění hrozí?
Histoplazmóza. Má kožní, oční a plicní formu.
Pneumocystová pneumonie (zápal plic).
Invazivní kandidová infekce.
Invazivní aspergilóza.
Snižte riziko nákazy
Plísňovým infekcím je těžké se vyhnout, protože plísně jsou běžnou součástí životního prostředí. Jsou ve vzduchu, v půdě, na rostlinách, zvířatech i lidské kůži. A proto:
Snažte se vyhýbat prašným místům, jeskyním (plísně často bývají v netopýřím trusu) a drůbežárnám.
Při práci s hlínou si berte rukavice, noste dlouhé rukávy a nohavice.
Při jakémkoli podezření na mykotickou infekci bez odkladu navštivte lékaře.
Plísňová onemocnění se mnohdy obtížně diagnostikují, protože mohou připomínat onemocnění bakteriální nebo virová. Naopak dobrou zprávou je, že výskyt některých plísní je geograficky vázaný. To znamená, že třeba kokcidiomykóza, napadající plíce, se objevuje jen v některých oblastech Spojených států amerických, zatímco v České republice se s ní nesetkáme vůbec.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Nadváha představuje významné zdravotní riziko i pro zcela „zdravého“ člověka. Pro pacienty s revmatoidní artritidou je ale obezita daleko větším problémem. Chorobou postižené klouby jsou totiž nadbytečnými kilogramy nepřiměřeně zatěžovány a jejich degenerace probíhá o to rychleji...
Nadcházející svátky jsou spojeny s řadou obecných i soukromých tradic. Některé jsou docela nevinné, jiné jsou ale pro revmatiky tvrdým oříškem. Připravte si louskáček, zvládnout se dá vše.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
