Plísně jsou všude kolem nás. Jak zařídit, aby nezpůsobily zdravotní problémy?
5. 3. 2018
Některé léky používané v léčbě revmatoidní artritidy oslabují imunitní systém. V důsledku toho tělo snáze napadnou mykotické (plísňové) infekce. Jak můžete toto riziko snížit?
Mezi léky, které oslabují imunitní systém, patří zejména:
kortikosteroidy, které se používají nejen k léčbě revmatoidní artritidy, ale i třeba alergií nebo lupénky,
TNF inhibitory (biologická léčiva), které vedle revmatoidní artritidy potlačují i projevy Bechtěrevovy choroby nebo lupénky.
Riziko vzniku plísňové infekce se zvyšuje při dlouhodobém užívání vysokých dávek těchto léků.
Většina závažných mykotických infekcí je velmi vzácná. Ale když postihnou pacienty s oslabenou imunitou, mohou být smrtelně nebezpečné. Rychle se šíří a napadají vnitřní orgány, nejčastěji plíce. Jaká mykotická onemocnění hrozí?
Histoplazmóza. Má kožní, oční a plicní formu.
Pneumocystová pneumonie (zápal plic).
Invazivní kandidová infekce.
Invazivní aspergilóza.
Snižte riziko nákazy
Plísňovým infekcím je těžké se vyhnout, protože plísně jsou běžnou součástí životního prostředí. Jsou ve vzduchu, v půdě, na rostlinách, zvířatech i lidské kůži. A proto:
Snažte se vyhýbat prašným místům, jeskyním (plísně často bývají v netopýřím trusu) a drůbežárnám.
Při práci s hlínou si berte rukavice, noste dlouhé rukávy a nohavice.
Při jakémkoli podezření na mykotickou infekci bez odkladu navštivte lékaře.
Plísňová onemocnění se mnohdy obtížně diagnostikují, protože mohou připomínat onemocnění bakteriální nebo virová. Naopak dobrou zprávou je, že výskyt některých plísní je geograficky vázaný. To znamená, že třeba kokcidiomykóza, napadající plíce, se objevuje jen v některých oblastech Spojených států amerických, zatímco v České republice se s ní nesetkáme vůbec.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
