Juvenilní idiopatická artritida patří mezi nejčastější chronická revmatická onemocnění u dětí a adolescentů do 16 let. Co byste o ní měli vědět?
Juvenilní idiopatická artritida se u dětí do 16 let projevuje nejméně šestitýdenním zánětem kloubů. Postihnout může jeden nebo i více kloubů zároveň. Nejčastějšími příznaky onemocnění jsou:
bolest kloubů – i když si dítě přímo nestěžuje na bolest, jako rodič si můžete všimnout, že když ráno vstane z postele, kulhá,
otok – častější bývají otoky u velkých kloubů, například kolen,
ztuhlost – projevuje se hlavně po ránu, dítě se jeví nemotornější než obvykle,
horečka,
zduřené lymfatické uzliny,
vyrážka na trupu, která bývá horší ve večerních hodinách.
Při juvenilní idiopatické artritidě imunitní systém napadá tkáně a vědcům se zatím nepodařilo objasnit, proč k tomu dochází. Určitou roli v tomto procesu pravděpodobně hraje dědičnost a životní prostředí. Některé genové mutace totiž mohou způsobit, že jedinec je citlivější na faktory vnějšího prostředí (např. viry), které mohou onemocnění vyvolat.
Pravidelné kontroly očí a růstu
Za nejvážnější komplikace onemocnění se považuje:
nitrooční zánět, protože pokud zůstane neléčený, může jeho následkem dojít ke vzniku šedého nebo zeleného zákalu, či dokonce k oslepnutí, navíc se často vyskytuje bez příznaků, proto je důležité, aby byli pacienti s juvenilní artritidou pravidelně vyšetřováni očním lékařem,
Určení diagnózy juvenilní idiopatické artritidy není snadné, protože bolestmi kloubů se projevuje i celá řada jiných onemocnění. K potvrzení onemocnění slouží speciální krevní testy společně se zobrazovacími vyšetřeními (rentgenem nebo magnetickou rezonancí).
Aby se předešlo poškození kloubů, je důležité důsledně udržovat fyzickou aktivitu vedoucí k zachování jejich plné pohyblivosti a síly. Zároveň se tím omezí jejich bolestivost. K léčbě se nejčastěji používají:
nesteroidní antirevmatika – např. běžný ibuprofen,
chorobu modifikující léky,
biologické léky,
kortikosteroidy.
Volba konkrétního způsobu léčby samozřejmě záleží na pokročilosti onemocnění a celkovém zdravotním stavu pacienta.
Letní vedra často bývají větším zabijákem než blesky, vichry nebo povodně dohromady. Mnoha lidem s revmatoidní artritidou přináší právě horké počasí spoustu nepříjemností.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Tvrdé podkožní útvary o velikosti hrášku až vlašského ořechu, které se typicky objevují v blízkosti kloubů. I tak se může projevit revmatoidní artritida. Naštěstí nejde o neléčitelný problém. Léčebných možností existuje dokonce několik.
