Počasí ovlivňuje bolest kloubů; změna klimatu (ne)pomůže
30. 11. 2011
Řada lidí si spojuje chlad a vlhko mimo jiné se zhoršením kloubních bolestí. Věří, že počasí může souviset s mírou bolesti a potažmo tak ovlivňovat kromě kloubů i náladu. Opravdu zde existuje jasná souvislost, nebo je to jen další zakořeněný mýtus?
Tlak, teplota, vlhkost vzduchu
Hlavním příznakem dvou častých revmatických onemocnění – revmatoidní artritidy a osteoartrózy – jsou bolesti v kloubech. Lidé postižení některým z těchto neduhů si často stěžují, že zima a sychravé počasí vedou ke zhoršení jejich bolestí. Zjistit o této souvislosti více se pokusila skupina amerických revmatologů z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimore. Při svém výzkumu vycházeli z toho, že hlavní faktory dané počasím a ovlivňující bolesti v kloubech jsou celkem tři: atmosférický tlak, teplota a vlhkost vzduchu.
Vědci nejsou zajedno v tom, který z výše tří jmenovaných faktorů ovlivňuje změny v kloubech nejvíce. Některé teorie viní z rozvoje zánětu pokles atmosférického tlaku, který u citlivých jedinců vyvolává také bolesti hlavy. Jiní spatřují příčinu obtíží v nedostatku vhodných fyzických aktivit v chladném počasí, ve zhoršení nálady a ve snížené odolnosti proti bolesti. Vědcům nepomohly ani starší velké studie z různých zemí, které též došly k vzájemně protichůdným závěrům.
Přestěhovat se? Zvažte ostatní rizika
Závěry uvedeného výzkumu jsou nakonec poměrně nekonkrétní. Vztah změn v počasí a bolestí v kloubech výzkumníci nezpochybnili. Revmatologové uznávají, že některým pacientům by asi pomohlo přestěhovat se do teplejších krajin, ale zároveň upozorňují na další úskalí s tím spojená:
přesun do místa s teplejším klimatem nezaručí konec bolestí
stěhování je závažná změna, může přinést řadu nepříjemných komplikací
odtržení od dosavadního okolí by mohlo způsobit zvýšení stresu
v případě zhoršení potíží v zimě je nejlepší navštívit svého revmatologa, který posoudí, co lze proti bolesti vyvolané počasím učinit
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Běžné denní činnosti se kvůli Bechtěrevově chorobě mohou stát náročnými a bolestivými. Pravidelné cvičení a rehabilitace jsou proto nezbytnou součástí života každého, kdo touto nemocí trpí. Důležité je ovšem například i správné držení těla nebo sezení.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
