Novinky

Když se vzbouří vlastní imunita

Když se vzbouří vlastní imunita

Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…

Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…

Imunitní systém je jakýmsi bodyguardem v našem těle. Při jeho poruše ale může docházet ke vzniku tzv. autoimunitního onemocnění. Předpona auto- je označení pro vlastní. Podstatou těchto nemocí je proces, při kterém jsou poškozovány vlastní struktury organismu. Na svědomí je mají geny i vlivy prostředí. Jedním z autoimunitních onemocnění je Bechtěrevova nemoc.

Buněčné otisky prstů

Bechtěrev je velmi silně spojen s antigenem s názvem HLA- B27. Komplex HLA je geneticky zděděný systém, který se nachází na povrchu všech buněk u vyšších živočichů a u člověka je označovaný zkratkou HLA (human leukocyte antigen).

Složení antigenů HLA je u každého člověka (s výjimkou jednovaječných dvojčat) naprosto odlišné, každý z nás má úplně jedinečnou sestavu těchto znaků – stejně tak jedinečné, jako jsou například otisky prstů. Jsou to tedy jakési povrchové buněčné značky, podle kterých se buňky od sebe rozpoznávají a hlavně jsou znamením pro buňky imunitního systému, aby mohl být orientovaný a odlišovat, proti čemu útočit a co je vlastní tělo. Antigeny HLA totiž fungují jako „informující částice“, které imunitní systém (hlavně T-buňky – druh bílých krvinek) informuje a umožňuje jim tak „vidět“, co je cizí a co vlastní.

M. Bechtěrev a HLA B27

V naší populaci se toto onemocnění vyskytuje přibližně u 0,5 % lidí a až 95 % nemocných má antigen HLA-B27. Ti, kteří antigen HLA-B27 mají, jsou ve velmi vysokém riziku, že se u nich nemoc rozvine. Pokud jsou nemocní HLA-B27 pozitivní, choroba se projeví spíše v mladším věku než u nemocných se stejnou diagnózou, kteří však byli HLA-B27 negativní. Antigen HLA-B27 není ale vázaný jen na BN. Je sdružený také s jinými nemocemi, především jde o některá onemocnění svalové a kosterní soustavy, také s nemocemi střevními (ulcerózní kolitidou a Crohnovou nemocí) a některými chorobami oka a očního okolí.

Vyšetření HLA B27 – kdy se u BN provádí?

Vyšetření antigenu HLA-B27 je pomocným diagnostickým testem, zvláště v počátcích onemocnění, kdy je ještě pouze podezření na tuto nemoc. Slouží však jen pro vyloučení diagnózy Bechtěrevovy nemoci. Jak se v tom vyznat?
  • 1. Pokud má pacient „revmatické“ bolesti zad a je B27 negativní, je velmi nepravděpodobné, že bude mít Bechtěreva.
  • 2. Pokud je pacient B27 pozitivní, diagnóza jménem Bechtěrev je možná, ne však prokázaná a musí se potvrdit dalšími vyšetřeními (hlavně rtg páteře).
  • 3. V rodině, kde se často vyskytuje B27 pozitivita a Bechtěrevova choroba, se někdy stává, že některý z členů rodiny (potomek) nemá antigen B27. Riziko, že se u něj vyvine Bechtěrevova nemoc, je potom velmi nízké.
Genetická síla dědičnosti se ale projeví jenom tehdy, když se člověk s pozitivním HLA-B27 dostane také do prostředí, ve kterém další faktory působí jako spouštěcí mechanismus. Jak přesně se ale podílí antigen HLA-B27 na dědičnosti výše uvedených nemocí včetně Bechtěrevovy a co všechno jej může nastartovat k „probuzení“, se stále intenzivně zkoumá ve vědeckých laboratořích.

(jnl)

Zdroje: is.muni.cz/th/
bechterev.webpark.cz/hla-b27.html
www.ncbi.nlm.nih.gov

Hodnocení článku:
(136 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Podivuhodný život V. M. Bechtěreva

Podivuhodný život V. M. Bechtěreva

Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
21. 5. 2009 Bechtěrevova nemoc
Na revmatické problémy pomohou kromě léků i bylinky

Na revmatické problémy pomohou kromě léků i bylinky

Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.
30. 4. 2011 Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevova nemoc ohrožuje i srdce

Bechtěrevova nemoc ohrožuje i srdce

Fakt, že Bechtěrevova nemoc postihuje páteř, je všeobecně známá skutečnost. Onemocnění se ale dotýká i srdce, cév a hlavně největší tepny v těle – aorty.
4. 5. 2009 Bechtěrevova nemoc
Nonradiografická spondylartritida: Proč je třeba s léčbou neotálet?

Nonradiografická spondylartritida: Proč je třeba s léčbou neotálet?

Nonradiografická spondylartritida je počínající revmatický zánět v páteři, který ještě není vidět na klasickém rentgenovém snímku. Odhalit ho je možné pouze díky magnetické rezonanci. Jak ukazuje klinický výzkum, s léčbou této choroby se nevyplácí otálet.
27. 6. 2018 Bechtěrevova nemoc
Bolavá záda jako celoživotní problém?

Bolavá záda jako celoživotní problém?

Bolesti zad nejsou chvilkovou záležitostí, jde velmi často o chronické obtíže. Akutní bolest se sice často rychle zlepší, ovšem dlouhodobé problémy se zády řadu pacientů doprovázejí celoživotně.
20. 7. 2012 Bechtěrevova nemoc