Revmatoidní uzly: někdy jen kosmetická vada, jindy bolestivá překážka pohybu
26. 2. 2018
Tvrdé podkožní útvary o velikosti hrášku až vlašského ořechu, které se typicky objevují v blízkosti kloubů. I tak se může projevit revmatoidní artritida. Naštěstí nejde o neléčitelný problém. Léčebných možností existuje dokonce několik.
Revmatoidní uzly, jak se oněm tvrdým „boulím“ říká, postihují až čtvrtinu lidí s revmatoidní artritidou. Většinou se jedná o kosmetickou vadu. Někdy však uzly mohou být příčinou bolestí a poruch hybnosti kloubů.
Příčina stále uniká
Co je příčinou tvorby tvrdých podkožních uzlů? Tato otázka zatím není dostatečně zodpovězená.
Vědci se domnívají, že v jejich tvorbě hraje důležitou úlohu takzvaný revmatoidní faktor. To je látka, která ve zvýšeném množství koluje v krvi jedinců s revmatoidní artritidou.
Uzly se také častěji objevují u kuřáků nebo lidí užívajících lék methotrexát.
Pravděpodobně se při jejich vzniku uplatňuje i působení tlaku, protože se typicky objevují kolem šlach svalů natahovačů (extenzorů) a v místech kontaktu s podložkou u ležících nemocných.
V očích se objeví jen vzácně
Revmatoidní uzly nejčastěji nacházíme v oblasti kloubů. Obvyklými místy jejich výskytu jsou:
prsty,
záprstní a zápěstní klouby,
předloktí, lokty,
kolena,
paty.
U jedinců upoutaných na lůžko vznikají uzly vlivem tlaku také v oblasti pánve, křížové kosti a lebky. Revmatoidní uzly se jen výjimečně objeví i jinde. Postiženy mohou být oči, hlasivky, plíce nebo srdce. Jedná se však o velmi vzácné případy.
Léčba není vždy nutná
Revmatoidní uzly většinou představují pouze kosmetickou vadu a nutně nevyžadují léčbu. Někdy však bývají příčinou bolestí, a to zejména v období vzplanutí kloubního onemocnění. Jindy zase omezují hybnost kloubů. Co se s tím dá dělat?
Při obtížích se podávají léky, které potlačují příznaky revmatických chorob. Výsledkem může být zmenšení revmatoidních uzlů.
Také se osvědčují injekce s kortikosteroidy do blízkosti uzlů.
V neposlední řadě je možné uzel vyjmout chirurgicky.
Bohužel uzly „rády“ dorůstají. Na druhou stranu mnohdy mizí a objevují se nezávisle na léčbě.
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Artritické nemoci s sebou kromě bolestí přináší pacientovi většinou i problémy s hybností. Může jít o ranní ztuhlost kloubů nebo omezení rozsahu pohybu končetiny. Při bolestech kloubů na nohách však existuje poměrně jednoduchý úlevný recept. Stačí začít více chodit.
