Nepleťte si pojmy – revmatoidní artritida není artróza!
22. 3. 2018
Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?
Když trpí nejen klouby
Revmatoidní artritida je chronické kloubní onemocnění, které může ovlivnit nejen klouby. U asi 40 % pacientů nemoc zasáhne i další orgány – kůži, oči, srdce, plíce nebo krevní cévy. Vzniká na podkladě autoimunity – obranný systém funguje nesprávně a napadá struktury vlastního těla. K léčbě se používají léky, které tlumí reakci imunity. Patří sem kortikoidy, DMARDs nebo cílená léčba.
Opotřebované chrupavky
Osteoartróza je nemoc, která se týká pouze kloubů. I když může být zasažen jakýkoliv kloub, nejčastěji to bývají kolena, ruce nebo kyčle. Vzácně onemocní ramenní kloub, kotník nebo klouby zápěstí. Řešením jsou režimová opatření – úprava hmotnosti, zlepšení životního stylu, cvičení. Dále se využívají léky, které mají za cíl zpomalit nebo zastavit další ničení chrupavky.
Rozdíly mezi oběma nemocemi shrnuje následující přehledná tabulka:
Revmatoidní artritida
Osteoartróza
Věk, ve kterém onemocnění nejčastěji propukne
Může se objevit kdykoliv
Obvykle u starších lidí
Rychlost rozvoje onemocnění
Často velmi rychlý, během týdnů či měsíců
Onemocnění se zhoršuje pomalu, v řádu let
Kloubní projevy
Klouby bolí, jsou zatuhlé, oteklé
Klouby bolí, ale obvykle neotékají
Postižené klouby
Nemoc obvykle postihuje symetricky malé i větší klouby těla – oba lokty, obě kolena či zápěstí
Obtíže obvykle začínají jedním kloubem a pak se nemoc šíří. Symptomy se projevují postupně a bývá postižena jedna skupina kloubů (páteř, kolena, kyčle)
Trvání ranní ztuhlosti kloubů
Ranní ztuhlost kloubů obvykle trvá déle než 1 hodinu
Ranní ztuhlost obvykle trvá méně než hodinu. Vrací se večer nebo po zvýšené zátěži
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Lidé trpící artritidou mají v závislosti na typu a závažnosti svého postižení různé zdravotní, osobní i emoční potřeby. Jejich nemoc může být natolik závažná, že se neobejdou bez pomoci svého okolí. Má-li být tato pomoc účinná, je třeba ji zacílit správným směrem.
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
