Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Suché oči
Nedostatek slz, pocit suchých očí či přítomnosti cizího tělesa v nich bývá nejčastějším očním příznakem doprovázejícím revmatoidní artritidu. Potíže mohou být mírné, ale také velmi obtěžující až nesnesitelné. Řešením bývá aplikace takzvaných umělých slz nebo celková imunosupresivní terapie. Vhodné je také vysazení nebo změna léků, které mohou pocit suchých očí zhoršovat. Patří mezi ně:
diuretika („odvodňující“ léky),
antihistaminika (protialergické léky),
kontraceptiva (léky proti početí).
Pozor na bělmo
Skleritida neboli zánět očního bělma představuje vážnou komplikaci revmatoidní artritidy. Není-li tento problém léčen, může způsobit až proděravění očního bulbu. Mezi příznaky skleritidy patří:
zarudnutí oka,
nadměrná tvorba slz,
bolest,
zvýšená citlivost na světlo.
K léčbě v tomto případě lékaři předepisují protizánětlivé léky, obvykle lokálně užívané kortikoidní kapky.
Méně častá, stejně nepříjemná
Iritida a uveitida − tato označení užívají odborníci pro zánět duhovky a té části oka, která obsahuje vyživující cévy. Jde v porovnání se skleritidou o jev méně častý, přesto bývá u nemocných s revmatoidní artritidou pozorován. Kromě nesnášenlivosti světla a bolesti je pro něj typické také rozmazané vidění. Mezi závažné komplikace zánětu této části oka patří slepota nebo šedý či zelený zákal. Vedle očních kapiček, které předepíše oftalmolog, mohou při léčbě pomoci také tmavé brýle.
Pod dohledem
Nejen samotná autoimunitní choroba, ale také léky užívané při její léčbě mohou bohužel vést k poškození očí. Zvláště pak v případě některých z nich (například kortikosteroidů) lékaři doporučují pravidelné oční kontroly.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Bolesti kloubů při každodenních činnostech zná většina revmatiků. Není však důvod propadat beznaději nebo zbytečně trpět bolestmi. Existují triky a pomůcky k usnadnění prací, kterým se vyhýbáte obloukem.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
