Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Suché oči
Nedostatek slz, pocit suchých očí či přítomnosti cizího tělesa v nich bývá nejčastějším očním příznakem doprovázejícím revmatoidní artritidu. Potíže mohou být mírné, ale také velmi obtěžující až nesnesitelné. Řešením bývá aplikace takzvaných umělých slz nebo celková imunosupresivní terapie. Vhodné je také vysazení nebo změna léků, které mohou pocit suchých očí zhoršovat. Patří mezi ně:
diuretika („odvodňující“ léky),
antihistaminika (protialergické léky),
kontraceptiva (léky proti početí).
Pozor na bělmo
Skleritida neboli zánět očního bělma představuje vážnou komplikaci revmatoidní artritidy. Není-li tento problém léčen, může způsobit až proděravění očního bulbu. Mezi příznaky skleritidy patří:
zarudnutí oka,
nadměrná tvorba slz,
bolest,
zvýšená citlivost na světlo.
K léčbě v tomto případě lékaři předepisují protizánětlivé léky, obvykle lokálně užívané kortikoidní kapky.
Méně častá, stejně nepříjemná
Iritida a uveitida − tato označení užívají odborníci pro zánět duhovky a té části oka, která obsahuje vyživující cévy. Jde v porovnání se skleritidou o jev méně častý, přesto bývá u nemocných s revmatoidní artritidou pozorován. Kromě nesnášenlivosti světla a bolesti je pro něj typické také rozmazané vidění. Mezi závažné komplikace zánětu této části oka patří slepota nebo šedý či zelený zákal. Vedle očních kapiček, které předepíše oftalmolog, mohou při léčbě pomoci také tmavé brýle.
Pod dohledem
Nejen samotná autoimunitní choroba, ale také léky užívané při její léčbě mohou bohužel vést k poškození očí. Zvláště pak v případě některých z nich (například kortikosteroidů) lékaři doporučují pravidelné oční kontroly.
Pacienti s revmatickými nemocemi často považují cvičení a jiné aktivity za nesmyslné vydávání energie, protože častým průvodcem revmatické nemoci je také únava. Pravý opak je ale pravdou.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Navrhl vám lékař možnost využít biologickou léčbu a vy nevíte, co od ní očekávat? Kladete si otázky, jak tato léčba vlastně probíhá a nakolik ovlivní váš život? Zde najdete základní informace o cílené léčbě. Podrobnosti by vám ale vždy měl vysvětlit váš lékař...
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Cvičení jogínských ásan vás zbaví nejen stresu. Dokáže totiž pomoci i v případě, že trpíte revmatoidní artritidou. Pro nemocné je cvičení často nepříjemné, protože při něm cítí bolest a ztuhlost kloubů. Právě pohyb je ale jedním z nejlepších prostředků, jak s revmatoidní artritidou zatočit.
