Chraňte se před slunečním zářením – může aktivovat autoimunitní onemocnění!
23. 5. 2010
Ultrafialovému záření ze slunce se dávají za vinu oční poškození, popáleniny nebo rakovina kůže. Nyní se ale ukazuje nové riziko: vznik některých autoimunitních onemocnění!
Slunce může „poplést“ imunitní systém
Ultrafialové (UV) záření nepřiměřeně aktivuje imunitní systém člověka. Ten pak napadá vlastní svalové buňky nebo kůži prostřednictvím „zmatených“ autoprotilátek. Zatímco protilátky bojují proti cizím prvkům v těle, autoprotilátky nesprávně bojují proti vlastnímu tělu.
Mezi autoimunitními nemocemi se škodlivé účinky UV záření nejvíce projevují u myozitidy. Lidé, kteří žili ve slunných oblastech s vysokými hodnotami UV záření, jsou totiž častěji postiženi formou myozitidy – dermatomyozitidou. Tato autoimunitní nemoc nejen oslabuje svaly, ale způsobuje i typickou vyrážku na kůži. Druhá forma myozitidy – polymyozitida – vyrážku nezpůsobuje. Výzkumy ukazují, že takto se mohou aktivovat i ostatní autoimunitní nemoci, jako jsou revmatoidní artritida nebo lupénka.
Slunce škodí různě
Na vznik autoimunitní nemoci mají v tomto případě vliv dva faktory:
sklon k takové nemoci,
sluneční záření.
Jsou lidé, kteří takový sklon k onemocnění mají, ale nikdy neonemocní. Buď se sluníčku vyhýbají, nebo se před ním dostatečně chrání. Sluneční záření tedy nezpůsobuje přímo nemoc, jen ji aktivuje u citlivých lidí. Důkazem je fakt, že v různých částech světa je těmito autoimunitními nemocemi postiženo různé procento populace. Ve státech s vyšším počtem slunečních dní v roce (například na jihu Evropy a v Africe) je výskyt kožních projevů autoimunitních nemocí daleko častější než jinde. Dalším vlivem je nejspíše i teplota a vlhkost vzduchu, protože mezi nejvíce postižené patří státy Střední Ameriky, konkrétně Guatemala.
Pozor by si měli dávat také lidé pracující venku (dělníci na stavbě, plavčíci, zemědělci a další). Stačí se dostatečně krýt oděvem nebo omezit dobu pobytu na sluníčku na minimum. Na cestu do jižních krajin si proto nezapomeňte přibalit i opalovací krém s UV faktorem nejméně 40!
(ercp)
Zdroje:
Arthritis Rheum. 2009 Aug; 60 (8): 2499–504.
Environ Health Perspect. 2003 Sep; 111 (12): A634.
Léčba revmatoidní artritidy má několik stupňů. Kromě úpravy životosprávy a rehabilitace je často nutné sáhnout i po lécích. Jaké jsou dnešní možnosti farmakologické terapie?
Revmatoidní artritida ohrožuje asi 0,8 % světové populace. Snížit pravděpodobnost jejího vzniku lze přitom změnou životního stylu. Na co se konkrétně zaměřit, vám napoví následující řádky.
Řešení výše uvedené nemoci i v dnešní době naráží na mnohé komplikace. Odborníci však přišli na to, že soli zlata při léčbě revmatoidní artritidy mají své místo.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
Věříte tomu, že lidé s artritidou dokážou předpovědět blížící se změnu počasí? Nebo jste skeptičtí a považujete podobná tvrzení za babské řeči? Seriózní výzkum hovoří jasně: artritici jsou na vnímání počasí obzvláště citliví.
Sexualita je nedílnou součástí člověka. Prolíná se zde naše fyzické zdraví se zdravím psychickým i s našimi emocemi. Je úzce propojena s kvalitou našeho života a s naším vnímáním sebe sama, sebepojetím i sebevědomím. Život s artritidou, která s sebou nese bolest, ztuhlost, únavu, deprese, omezení pohybů i fyzických sil, může snižovat sexuální touhu a ovlivnit i to, jak si sex (ne)dokážeme užít.
