Chraňte se před slunečním zářením – může aktivovat autoimunitní onemocnění!
23. 5. 2010
Ultrafialovému záření ze slunce se dávají za vinu oční poškození, popáleniny nebo rakovina kůže. Nyní se ale ukazuje nové riziko: vznik některých autoimunitních onemocnění!
Slunce může „poplést“ imunitní systém
Ultrafialové (UV) záření nepřiměřeně aktivuje imunitní systém člověka. Ten pak napadá vlastní svalové buňky nebo kůži prostřednictvím „zmatených“ autoprotilátek. Zatímco protilátky bojují proti cizím prvkům v těle, autoprotilátky nesprávně bojují proti vlastnímu tělu.
Mezi autoimunitními nemocemi se škodlivé účinky UV záření nejvíce projevují u myozitidy. Lidé, kteří žili ve slunných oblastech s vysokými hodnotami UV záření, jsou totiž častěji postiženi formou myozitidy – dermatomyozitidou. Tato autoimunitní nemoc nejen oslabuje svaly, ale způsobuje i typickou vyrážku na kůži. Druhá forma myozitidy – polymyozitida – vyrážku nezpůsobuje. Výzkumy ukazují, že takto se mohou aktivovat i ostatní autoimunitní nemoci, jako jsou revmatoidní artritida nebo lupénka.
Slunce škodí různě
Na vznik autoimunitní nemoci mají v tomto případě vliv dva faktory:
sklon k takové nemoci,
sluneční záření.
Jsou lidé, kteří takový sklon k onemocnění mají, ale nikdy neonemocní. Buď se sluníčku vyhýbají, nebo se před ním dostatečně chrání. Sluneční záření tedy nezpůsobuje přímo nemoc, jen ji aktivuje u citlivých lidí. Důkazem je fakt, že v různých částech světa je těmito autoimunitními nemocemi postiženo různé procento populace. Ve státech s vyšším počtem slunečních dní v roce (například na jihu Evropy a v Africe) je výskyt kožních projevů autoimunitních nemocí daleko častější než jinde. Dalším vlivem je nejspíše i teplota a vlhkost vzduchu, protože mezi nejvíce postižené patří státy Střední Ameriky, konkrétně Guatemala.
Pozor by si měli dávat také lidé pracující venku (dělníci na stavbě, plavčíci, zemědělci a další). Stačí se dostatečně krýt oděvem nebo omezit dobu pobytu na sluníčku na minimum. Na cestu do jižních krajin si proto nezapomeňte přibalit i opalovací krém s UV faktorem nejméně 40!
(ercp)
Zdroje:
Arthritis Rheum. 2009 Aug; 60 (8): 2499–504.
Environ Health Perspect. 2003 Sep; 111 (12): A634.
Revmatoidní artritida se úplně vyléčit nedá, ale je možné mírnit její projevy. Některé přípravky zabírají na bolest, jiné zase zpomalují průběh nemoci. Všechny však mají kromě výhody i svá rizika.
Noční bolest je jedním z charakteristických příznaků revmatických chorob. Napovíme, co dělat, když se utrpení vymkne kontrole a když ani léky příliš nepomáhají.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Onemocnění pohybového aparátu bývá provázeno bolestí, otoky a omezením hybnosti. Lékaři se snaží nemocným od těchto příznaků ulevit za pomoci řady metod. Jedna z nich, tzv. magnetoterapie, využívá účinků elektromagnetického pole.
