Biologická léčba: ptejte se lékaře, co přesně vás čeká
28. 6. 2010
Biologická léčba přinesla určitou revoluci do léčby nejen artritidy, ale i dalších nemocí. Jako všechny léky však kromě výhod přináší i nová rizika. Přinášíme několik doporučení pro všechny, kteří budou v budoucnu léčeni právě biologickými preparáty...
Biologická léčba přinesla určitou revoluci do léčby nejen artritidy, ale i dalších nemocí. Jako všechny léky však kromě výhod přináší i nová rizika. Svým účinkem na imunitní systém může biologická léčba například otevřít vrátka infekci. Přinášíme několik doporučení pro všechny, kteří budou v budoucnu léčeni právě biologickými preparáty.
Spící tuberkulóza
V první řadě je dobré si nechat udělat kožní test na tuberkulózu. Experti ve světě odhadují, že až 90 % lidí, kteří jsou nakaženi tuberkulózou, o své nákaze nevědí. Bakterie může v těle nečinně spát a probudí se až v době, kdy je imunitní systém člověka oslaben. A taková situace nastává právě v případě léčby biologickými preparáty.
Očkování v předstihu
Pokud potřebujete jakékoli očkování pomocí živé vakcíny, nechte se naočkovat jeden až tři měsíce před zahájením terapie. Mezi živé vakcíny patří například vakcína proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám. Vakcíny proti chřipce a neživé očkovací látky lze užít kdykoli.
Antibiotika a biologická léčba
Antibiotika je vždy nutné dobrat před tím, než je započata léčba biologickými léky. Imunitní systém je v případě jakékoli infekce v těle, zvláště je-li přítomna horečka, narušen. Proto by nebylo vhodné v této době zasahovat do jeho fungování.
Operace jako zátěž pro imunitní systém
Pacienti by měli před plánovanou operací vysadit biologickou léčbu v předstihu alespoň dvou týdnů, v některých případech i jednoho měsíce. Naopak po operaci je nutné počkat, než se zcela zahojí operační rány a jsou odstraněny všechny stehy. Také nesmí být v těle známka žádné infekce.
Konzultujte vše s lékařem
Biologická léčba bohužel není vhodná pro všechny pacienty. Je vždy nutné prodiskutovat možná rizika terapie s lékařem. Ten vám také podrobně vysvětlí, proč je důležité brát ohled na výše zmíněná doporučení.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Většinou platí, že jak se cítíme po probuzení, takový bude i celý den. Vezměte si proto k srdci následující rady – některým nepříjemnostem se možná nevyhnete, ale náladu si díky nim můžete zlepšit hned po ránu.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
