Když onemocní slinné nebo slzné žlázy
16. 5. 2010Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život.
Nemoc ze severu
Sjögrenův syndrom, někdy také označovaný jako sicca syndrom nebo Mikuliczova nemoc (Mikulicz totiž popsal zduření slinných žláz), byl poprvé popsán v roce 1933 švédským očním lékařem Henrikem Sjögrenem.Sucho v očích a ústech především u žen
Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy. To má za následek jak suchost ústní sliznice, tzv. xerostomii, tak i spojivek, tzv. xeroftalmii. A právě díky suchosti dostal Sjögrenův syndrom své druhé jméno – sicca syndrom.Kromě úst a očí ale může být tímto syndromem postižen i pankreas, potní žlázy, hlenové žlázy střev, bronchů a pochva u žen. Onemocnění je asi desetkrát častější u žen než u mužů a věk pacientů se pohybuje od 15 do 65 let.
Záhadný syndrom
Přesná příčina onemocnění není známa. Jak je ale pro autoimunitní nemoci typické, i Sjögrenův syndrom vzniká zřejmě na základě genetického předpokladu a vyvolávajícího faktoru. Ten se ale zatím nepodařilo rozpoznat.Sjögrenův syndrom lze rozdělit do dvou základních skupin – primární a sekundární. U primárního se jedná pouze o samostatné onemocnění, u sekundárního je pak porucha žláz spojena i s dalšími autoimunitními nemocemi, nejčastěji s revmatoidní artritidou či systémovým lupem.
Pocit cizího tělíska v oku
Mezi nejčastější příznaky sicca syndromu patří suchost rohovky a spojivek. Ta je pacienty popisována jako pocit pálení nebo cizího tělesa v oku. Kvůli snížené tvorbě slin také dochází k potlačení samočisticí schopnosti zubů a tím k jejich extrémní kazivosti. Málo slin má ale za následek i poruchy polykání. Pacienti si totiž stěžují na suchost v ústech a suchost rtů, polykací obtíže, poruchy chuti, nesnášenlivost kyselého a kořeněného jídla a zejména na neschopnost jíst suchou potravu či mluvit déle než 5 minut. Postižený jedinec totiž často sousto ukousne a rozkouše, ale nedokáže ho spolknout bez zapíjení.Diagnostika a léčba je obdobná jako u dalších autoimunitních nemocí: klinické vyšetření postižených žláz a útlum zánětu.
(kam)
Zdroj:
