Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Čínští vědci zkoumali data více než sedmi tisíc žen ve věku padesáti a více let, z nichž u některých byla v minulosti diagnostikována revmatoidní artritida. Dobrovolnice vyplnily dotazník, který byl zaměřen na zdraví a životní styl a obsahoval také otázky týkající se kojení. 95 % sledovaných žen, které měly děti, kojilo, a to po dobu alespoň jednoho měsíce. Výsledky studie potvrdily vliv kojení.
Dva důvody, proč kojit
Kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy v budoucnu, a to o celou polovinu.
Čím déle ženy kojí, tím nižší riziko vzniku tohoto revmatologického onemocnění mají.
Plus pro matku i dítě
Proč konkrétně má laktace takovýto ochranný vliv před revmatoidní artritidou se vědcům sice zatím odhalit nepodařilo, nejspíše však hrají roli určité hormonální mechanismy. Provedená studie brala v úvahu ženy, které své děti počaly v období, kdy bylo kojení v Číně rozšířenější než v současnosti. Je proto otázkou, zda v souvislosti s poklesem kojení v budoucnu v této oblasti vzroste výskyt revmatoidní artritidy. Vědci proto již nyní plánují výzkumy, které se budou touto otázkou zabývat.
Není pochyb, že mateřské mléko představuje pro kojence nejvhodnější stravu. Ukazuje se ale, že také pro matku samotnou může být kojení, co se zdraví týče, velikým přínosem. Například v prevenci vzniku některých chorob.
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
S chladnějším počasím, deštěm nebo změnami atmosférického tlaku se u některých lidí s bolestmi kloubů jejich potíže stupňují. Jak se říká, cítí to v kostech. Na otázku, zda tato závislost opravdu platí a proč, hledali odpověď vědci z Argentiny a Floridy.
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Dvě různá onemocnění, dvě různé vyvolávající příčiny. Přesto mají borelióza a artritida některé příznaky natolik podobné, že omyl není vyloučen. Medicína ale zná způsoby, jak odhalit pravdu.
