Únava při revmatoidní artritidě obtěžuje. Lze ji ale zvládnout
16. 9. 2012
Až 70 % lidí trpících revmatoidní artritidou bojuje s ochromující únavou. Samotní pacienti považují únavu dokonce za větší problém než bolest, kterou jim choroba způsobuje. Naštěstí se dá tato vyčerpanost zmírnit.
Únava u pacientů s revmatoidní artritidou je jiná než běžná únava a zasahuje do všech oblastí každodenního života. Může mít obrovský negativní dopad na fyzickou aktivitu a energii, náladu i komunikaci a soužití s dalšími lidmi. Objevuje se, když artritida není pod kontrolou. Lidé s tímto onemocněním mají nekvalitní spánek a to ještě negativně podpoří náladovost, vyčerpanost, zvýšená bolest a stres. Léčba se zaměřuje na snížení zánětu a zmírnění bolesti než jen na příznaky únavy.
Tipy pro boj s únavou:
Plánujte – pište si jednoduchý deník na výpočet energetických hladin. Poté si naplánujte svůj čas podle energetické hladiny.
Cvičte – pravidelná cvičení na posílení svalů vám mohou zvýšit energii. Poraďte se s odborníkem!
Dopřejte si kvalitní spánek v dostatečné délce – 7–8 hodin spánku denně. Potíže se spánkem konzultujte se svým lékařem.
Nepřepínejte se!
Nebojte se požádat o pomoc, když ji potřebujete.
Nejdůležitější je zaměřit se na to, co opravdu potřebujete udělat, co je důležité, a neztrácet energii na věci, které jsou nedůležité. Klíčem k úspěchu je zdravý životní styl.
Trpí celé tělo
Pokud máte revmatoidní artritidu, nejsou to jen vaše klouby, které trpí. Lokální zánět kloubů může způsobit nejen bolest, otoky, ztuhlost a ztrátu funkce kloubů, ale zánětlivá odpověď je systémová – to znamená, že má vliv na celé tělo. A únava je jedním z nejčastějších příznaků revmatoidní artritidy. Mezi její další příznaky však patří:
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Cvičení je při trápení s klouby zásadní. Na druhou stranu nic se nesmí přehánět. Jak zvolit ten správný druh pohybu, když klouby „stávkují“, napoví naše následující tipy.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Revmatoidní artritida je omezující, velmi nepříjemné a také ekonomicky zatěžující onemocnění. Pacienti si samozřejmě nejvíce stěžují na bolest. I s tou se ale dá účinně bojovat...
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
