Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje riziko záchvatů dny.
Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili
veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje
riziko záchvatů dny. Navíc toto poměrně časté zánětlivé onemocnění není
prý jediné, před kterým oblíbené ovoce s peckou klouby chrání.
Choroba milionů lidí
Takzvaná dnavá artritida obtěžuje podle odhadů kolem osmi milionů Britů. O jakou nemoc se jedná?
Charakteristická pro dnu je tvorba krystalků z kyseliny močové, které se hromadí v kloubech.
Tyto krystaly kloub dráždí a podporují tak rozvoj zánětu s jeho typickými projevy – otokem, zarudnutím a intenzivní bolestí.
Moderní medicína sice umí tento stav léčit, záchvaty dny se však u
postižených často opakují – vedle dlouhodobého užívání léků je tak
rovněž nutné dodržovat určitá dietní opatření.
Nahradí léky?
V souvislosti s dnou byly již v minulosti zmiňovány třešně coby ovoce
snižující hladinu kyseliny močové v organismu a zároveň disponující
protizánětlivými vlastnostmi. Až nyní však byly tyto domněnky potvrzeny
studií již zmiňovaného týmu vědců.
Vědci sledovali přes šest set lidí trpících dnavou artritidou.
Respondenti, kteří se během jednoho roku pozorování třešní ani
nedotkli, měli o celých 35 % vyšší riziko rozvoje bolestivého záchvatu
dny.
Zjištěn byl pozitivní vliv pravidelné konzumace třešní i na jiná zánětlivá kloubní onemocnění, například revmatoidní artritidu.
Důvodem je přítomnost antioxidantů, přirozených inhibitorů stejných enzymů, proti kterým zasahují běžné protizánětlivé léky.
Nyní budou odborníci při dalších výzkumech zjišťovat, zda by
mohly třešně nebo extrakty z nich vyrobené plnohodnotně nahradit léky
používané na tyto choroby. Zapotřebí bude ale provedení celé řady
dalších vědeckých studií, proto si na výsledky budeme muset nějaký čas
počkat.
Kromě věhlasu a mnohdy pohnutých osudů spojuje mnoho známých osobností napříč časem i jedno onemocnění – revmatoidní artritida. Podívejte se, kdo se s touto nemocí také potýkal.
Většina z nás si s pojmem artritida v první řadě spojí onemocnění kloubů. U té revmatoidní však mohou být autoimunitním procesem zasažené i další orgány.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
