Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře...
Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře. To ostatně platí i pro ostatní chronická onemocnění. Americká studie ale ukázala, že přístup samotných nemocných je k léčbě často více než vlažný.
Američtí lékaři dva roky monitorovali sto deset pacientů s revmatoidní artritidou – převážně ženy středního věku, které tímto onemocněním trpěly průměrně sedm let. Vědci dodržování léčby sledovali pomocí speciálních kapslí na léky s mikročipem, který monitoruje čas a datum otevření kapsle. Sledovalo se jak denní, tak týdenní užívání léků, včetně kortikosteroidů. Ukázalo se, že revmatici si často z předepsaného léčebného plánu příliš těžkou hlavu nedělají.
Polovina pacientů nedodržuje předepsanou léčbu
Záznamy z očipovaných kapslí prozradily, že jen padesát devět procent pacientů dodržovalo předepsanou denní a týdenní léčbu a celkově dodržovalo léčebný plán správně pouze šedesát jedno procento pacientů. Znamená to, že téměř polovina pacientů užívala léčbu nesprávně. Navíc se ukázalo, že jen pět účastníků studie dodržovalo léčebný plán z více než osmdesáti procent. Tito pacienti měli své onemocnění lépe pod kontrolou než ostatní, zlepšení bylo znatelné i podle klinických testů.
Léčebný plán není pro legraci
Pravidelné a správné užívání předepsaných léků, zejména kortikosteroidů a imunosupresiv, je ve zvládání revmatoidní artritidy klíčové. Nedodržuje-li pacient předepsanou léčbu, sám sobě tak zvyšuje riziko, že se jeho onemocnění zhorší nebo se objeví znovu.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Mezilidské vztahy jsou komplikované. Začlenit se do kolektivu v období puberty nebývá snadné. Pokud jde o jedince trpícího nějakou chorobou, může to být ještě těžší. Přinášíme pár tipů, jak situaci zvládnout ve zdraví.
Pokud trpíte revmatickým onemocněním, pak jistě víte, že cvičení je nejdůležitější metodou, jak se udržet v kondici. Přesvědčit vás o tom, že se dá sportovat opravdu bezbolestně a s minimálním rizikem pro klouby, to je naším dnešním cílem.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
