Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře...
Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře. To ostatně platí i pro ostatní chronická onemocnění. Americká studie ale ukázala, že přístup samotných nemocných je k léčbě často více než vlažný.
Američtí lékaři dva roky monitorovali sto deset pacientů s revmatoidní artritidou – převážně ženy středního věku, které tímto onemocněním trpěly průměrně sedm let. Vědci dodržování léčby sledovali pomocí speciálních kapslí na léky s mikročipem, který monitoruje čas a datum otevření kapsle. Sledovalo se jak denní, tak týdenní užívání léků, včetně kortikosteroidů. Ukázalo se, že revmatici si často z předepsaného léčebného plánu příliš těžkou hlavu nedělají.
Polovina pacientů nedodržuje předepsanou léčbu
Záznamy z očipovaných kapslí prozradily, že jen padesát devět procent pacientů dodržovalo předepsanou denní a týdenní léčbu a celkově dodržovalo léčebný plán správně pouze šedesát jedno procento pacientů. Znamená to, že téměř polovina pacientů užívala léčbu nesprávně. Navíc se ukázalo, že jen pět účastníků studie dodržovalo léčebný plán z více než osmdesáti procent. Tito pacienti měli své onemocnění lépe pod kontrolou než ostatní, zlepšení bylo znatelné i podle klinických testů.
Léčebný plán není pro legraci
Pravidelné a správné užívání předepsaných léků, zejména kortikosteroidů a imunosupresiv, je ve zvládání revmatoidní artritidy klíčové. Nedodržuje-li pacient předepsanou léčbu, sám sobě tak zvyšuje riziko, že se jeho onemocnění zhorší nebo se objeví znovu.
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
